Ohnivý vír má přes 1 000 stupňů Celsia a ničí všechno v dosahu. Podívejte se na tornádo z pekla
Jako by samotný požár nebyl mnohdy dostatečným problémem, může při něm vzniknout jev, který je fascinující a nebezpečný zároveň.
Oheň a vítr mohou být hodně nebezpečnými spojenci. Mezi poměrně vzácné, ale stejně tak zhoubné atmosférické jevy patří ohnivý vír přezdívaný například ohnivý ďábel. Může vzniknout relativně nevinně, stačí, aby z rozpálené země začal stoupat proud vzduchu. Jak proud nasává stále více kyslíku, stoupá v něm teplo, které víru na oplátku umožňuje nasávat o to více kyslíku, který vír rozpaluje.
Ohnivý vír šíří pekelnou zkázu Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Teplota ohnivého víru je zhruba stejná, jako teplota lávy uvnitř sopky Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Když se ohnivý ďábel pohybuje po okolí, zšiřuje požár Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Ohnivý ďábel je fascinující, ale také dost nebezpečný Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Požáry josu ideálním podhoubím pro ohnivé víry Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Ohnivý vír šíří pekelnou zkázu Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Teplota ohnivého víru je zhruba stejná, jako teplota lávy uvnitř sopky Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Když se ohnivý ďábel pohybuje po okolí, zšiřuje požár Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Ohnivý ďábel je fascinující, ale také dost nebezpečný Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Požáry josu ideálním podhoubím pro ohnivé víry Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Vznik ohnivého víru
Při tom může vzniknout vířící oheň, který snadno dosáhne teploty až 1 090 stupňů Celsia, tedy zhruba tolik, jako má láva v sopce. Při takové teplotě se například taví sklo. Aktivita ohnivého ďábla může být tak intenzivní, že se v okolí vzněcují další hořlavé materiály, takže se požár rychle rozšíří do okolí. Výška ohnivého víru obvykle dosahuje 10–50 metrů na výšku a pár metrů na šířku a vydrží jen pár minut. Někdy ale vznikne vír o výšce až 1 km, s rychlostí větru přes 200 km/h a výdrží přes 20 minut.
Ohnivé víry se navíc mohou pohybovat po zasažené oblasti, což přispívá k šíření požáru. Tyto víry najdeme obvykle v okolí popelavého mračna během sopečné erupce nebo na místě lesních požárů, případně během bombardování či výbuchů jaderné zbraně (což se naštěstí neděje často). Během svého působení mohou v lepším případě stvořit dešťový mrak, jenž naopak přispívá k hašení požárů, někdy ale mohou způsobit vznik mezocyklóny, jejíž aktivita ústí v tornáda.
Zdroj: Skybrary
Sledujte seriál Tajemná planeta Země právě teď:
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
