Budou Češi vyrábět cvičně-bojový letoun pro Ukrajinu? Všechno, co zatím víme o nástupci L-159

Když český prezident Petr Pavel při své návštěvě Kyjeva na konci dubna 2023 vyjmenovával zamýšlené oblasti vojenské spolupráce mezi Českem a Ukrajinou, zmínil i letoun L-259. Ten se zatím v Aeru ve Vodochodech nevyrábí, jeho koncepce je ale víceméně jasná.

Přečtěte si také: Česko zvažuje nákup 24 letounů F-35 za astronomickou sumu. Situace s gripeny se zkomplikovala

Украина и Чехия будут совместно производить легкие штурмовики F/A-259, разработанные на основе учебно-боевого Aero L-159 ALCA, с привлечением Israel Aerospace Industries. pic.twitter.com/LyBcB0iA3f

— AS74🇱🇹🇺🇦🇮🇱 LIFE #2 (@AS74LifeNumber2) April 28, 2023

Už v roce 2018 ji zástupci Aera představili na leteckém veletrhu ve Farnborough. Tehdy se letoun označoval jako F/A-259 Striker a český výrobce letadel s ním chtěl jít do tendru amerického letectva OA-X (Observation/Attack-X) na nákup několik desítek až stovek lehkých multifunkčních bojových letounů. Tendr byl ale zrušen a plány na konstrukci nového letadla zůstaly víceméně jen na papíře. Posloužily ale dalšímu projektu.

Česko-ukrajinský letoun?

Tím je L-259 zmiňovaný Petrem Pavlem v Kyjevě. Podle leteckého publicisty Aleše Hottmara je možné z prezidentova prohlášení odvodit, že „půjde o dvoumístnou variantu, která by mohla v ukrajinském letectvu posloužit pro pokročilý taktický výcvik budoucích pilotů nadzvukových F-16 či jiných západních typů 4. generace a v případě nouze i k reálným bojovým akcím, samozřejmě s ohledem na výkony a možnosti zbraňového systému cvičně-bojového letounu“.

Dostat letoun do výroby, ale nebude snadné a mohlo by to trvat i déle než dva roky. Příliš se to nedá urychlit ani chystaným využitím osvědčeného trupu L-159 Alca pocházejícího z 90. let. Na něj (a do něj) se totiž musí integrovat množství nových a u nás dosud nepoužitých systémů.

Nový cvičně-bitevní stroj by měl mít na rozdíl od předchozích verzí takzvané „mokré křídlo“, což znamená, že by se uvnitř křídel nacházely palivové nádrže. Technologie běžně používaná v civilním letectví by prodloužila dolet letadla a uvolnila místo pro další zbraňové závěsníky. Tím by se zvýšila bojová síla letadla.

Ukrajinský motor a izraelská avionika

Pokud jde o pohonnou jednotku, Alca využívá motory Honeywell/ITEC F-124GA-100 vyráběné v licenci na Tchaj-wanu. S ohledem na možnou spolupráci s Kyjevem ale přichází v úvahu i Ivčenko-Progress AI-222/322 od výrobce Motor Sič v ukrajinském Záporoží. Jeho továrny jsou nicméně terčem raketových útoků Ruska a plynulá výroba je tak minimálně po dobu ruské invaze na Ukrajinu otázkou.

Největší výzvou ale bude integrace pokročilé avioniky, kterou si Aero pro původní koncept F/A-259 Striker objednalo v Izraeli. Základem je radar Elta EL/M-2032 AESA, který vyhodnocuje vzdušné a pozemní cíle a zobrazuje je na dva displeje v kokpitu. Patří k tomu i optické senzory a systémy pro laserové navádění zbraní.

L-259 by měl mít nejvyšší rychlost kolem 980 kilometrů v hodině a počáteční stoupavost kolem 50 metrů za sekundu. V jeho výzbroji se počítá se standardní paletou raket vzduch-vzduch i vzduch-země a laserem naváděnými pumami. Vedle využití při výcviku by měl letoun zvládnout i bojové nasazení tam, kde se nevyplatí nadzvukové stíhačky nebo drahé letouny palebné podpory, jako je například americký A-10 Thunderbolt.

Zdroj: Czech Air Force