Co česko-americká smlouva o obranné spolupráci umožní armádě USA? Zmiňuje 11 vojenských zařízení

Česko-americkou dohodu o obranné spolupráci (Defense Cooperation Agreement, DCA) schválila v dubnu 2023 vláda. Podobnou smlouvu mají USA uzavřenou s 24 členskými státy Severoatlantické aliance a Česko je poslední z východoevropských členů NATO, jemuž podobný dokument chybí.

Mohlo by vás také zajímat: Postrach Rusů vstupuje do NATO. Stovky tanků a masivní dělostřelectvo jsou jen zlomkem finské síly

Například Polsko podepsalo s USA už v roce 2008 smlouvu o protiraketové obraně, na jejímž základě vybudovali Američané v Redzikowu na severu Polska základnu protiraketové obrany. Ta je součástí protiraketového štítu chránícího evropské spojence v NATO, fungovat začala koncem roku 2022.

Maďarsko podepsalo se Spojenými státy v červenci 2021 obrannou dohodu, jež umožňuje americkým vojenským silám využívat vojenské letecké základny Kecskémet a Pápa. Slovenský parlament pak v únoru 2022 schválil dohodu o obranné spolupráci s USA, na jejímž základě budou moci američtí vojáci využívat na Slovensku dvě vojenské letecké základny. O uzavření podobné smlouvy aktuálně jedná Dánsko a v souvislosti s chystaným vstupem do NATO ji připravují i Finsko a Švédsko.

Smlouva DCA má usnadnit případný pobyt amerických vojáků v Česku, upravuje především jejich právní postavení v případě, že by zde plnili úkol. Jinými slovy, pokud například americký voják spáchá na území Česka nějaký trestný čin nebo způsobí škodu, je otázkou, podle čí jurisdikce bude případ posuzován.

Podle ministerstva obrany DCA neposkytuje Spojeným státům žádné automatické oprávnění umístit příslušníky svých ozbrojených sil na území ČR. K tomu pochopitelně může v budoucnu dojít, ale bude vždy potřeba samostatné schválení českým parlamentem podle čl. 43 Ústavy a smlouva DCA na tom nic nemění. Samotnou smlouvu, kterou ve Washingtonu podepsala ministryně obrany Jana Černochová (ODS) se svým americkým protějškem Lloydem Austinem, musí ratifikovat obě komory českého parlamentu a nakonec podepsat prezident.

Přehled základen

Součástí DCA je také seznam 11 vojenských zařízení a prostorů české armády, které budou moci ozbrojené síly USA za předem dohodnutých podmínek využívat. Jsou mezi nimi vojenská letiště v Pardubicích, Čáslavi nebo v Náměšti nad Oslavou a také výcvikové prostory Hradiště, Libavá, Boletice a Březina. Američané také mohou využívat vojenské základny ve Vyškově, Rančířově a Staré Boleslavi a logistické centrum Mošnov.

Všechna tako zařízení a prostory zůstanou plně v českém vlastnictví, nejedná se o vybudování jakékoliv vojenské základny USA na našem území. Dokonce i pokud vojenské síly USA nebo jejich dodavatelé v některém z vyjmenovaných vojenských prostorů cokoliv postaví, stanou se takové budovy nebo zařízení automaticky majetkem ČR a vojenské síly USA je pouze budou na základě dohodnutých pravidel využívat.

Smlouva také řeší otázky cel a daní, najímání místních pracovníků, podmínky provozování motorových vozidel nebo logistické podpory.

Přečtěte si také: CNN: Je NATO v přímém konfliktu s Ruskem? Podporu Ukrajiny musí členské státy zvažovat

Od radaru k letounům F-35

Česko-americká vojenská spolupráce v rámci NATO je v Česku tradičně citlivým tématem, na jehož zneužívání Ruskem dlouhodobě ve svých zprávách upozorňuje zpravodajská služba BIS. Už v roce 2008 se za vlády prezidenta George Bushe mladšího česká a americká administrativa dohodly na vybudování radaru protiraketového systému USA v Brdech. Prezident Barack Obama ale v následujícím roce projekt zrušil oficiálně s odůvodněním, že Írán se méně soustředí na rakety dlouhého doletu, proti nimž byl původní protiraketový štít zamýšlen.

Skutečným důvodem ale bylo nejspíš rozdělení české společnosti a politické reprezentace. V letech 2006–2009 proti radaru intenzivně vystupovala iniciativa Ne základnám, která se v roce 2015 pustila i do konvoje 120 vozidel americké armády, který měl přes Česko projíždět z Pobaltí do Německa

Spolupráce ve vojenské oblasti mezi Washingtonem a Prahou nicméně pokračuje. Česká armáda objednala od americké společnosti Bell 12 vrtulníků (osm víceúčelových vrtulníků UH-1Y Venom a čtyři bojové vrtulníky AH-1Z Viper) za 14,6 miliardy Kč, k nimž zdarma dostane dalších osm strojů za cenu přepravy a modernizace. První nové stroje by měly dorazit v červnu 2023.

V únoru 2023 pak nový americký velvyslanec v Praze Bijan Sabet oznámil, že USA v rámci zahraniční vojenské spolupráce poskytnou ČR dalších 200 milionů dolarů (asi 4,4 miliardy Kč) na modernizaci armády jako částečnou kompenzaci za techniku poskytnutou Ukrajině napadené Ruskem. Podobně už Washington českou armádu podpořil na podzim 2022, kdy přislíbil 106 milionů dolarů (2,3 miliardy korun).

Nejnovějším projektem pak může být pořízení 24 víceúčelových bojových stíhacích letounů F-35, které by nahradily 14 strojů Saab JAS-39 Gripen pronajatých od Švédska.

Zdroj: Ministerstvo obrany České republiky, ČTK