USA mají tajemný raketoplán. Už více než 500 dní nám krouží nad hlavami

Záhadný raketoplán X-37 - Obrázek 1 Zdroj: USAF

Všeobecně se má za to, že éra amerických raketoplánů skončila už před pár lety. Není to ovšem pravda...

Skončila éra pilotovaných shuttlů, Spojené státy však v současnosti mají dva plně funkční menší bezpilotní raketoplány. A první z nich nyní trhá jeden rekord v délce pobytu vesmírné lodi na orbitě za druhým.

Je to jen pár dní, co raketoplán X-37B překonal hranici 500 dní pobytu na oběžné dráze kolem Země. Stal se tak rekordmanem mezi lidmi vyrobenými kosmickými loděmi (pochopitelně nikoliv ve srovnání s družicemi či vesmírnými stanicemi). Překonání magické hranice pobytu na orbitě se však událo v tichosti a bez fanfár. Není divu, raketoplán X-37 i jeho mise jsou provázeny tajemným mlčením amerického letectva, které jej provozuje. Už od počátku se vynořují spekulace o jeho určení, jde o prostý vesmírný náklaďák nebo špionážní stroj?

Raketoplán Boeing X-37B je oproti známým pilotovaným strojům NASA mnohem menší, má jen třetinovou velikost, na délku měří 9 m, a plně naložený váží něco kolem 5 tun. Ale dostal do vínku stejný vztlakový trup s malými křídly jako jeho vysloužilí příbuzní. Zatímco ale jejich starty a vesmírné mise provázely davy lidí a novinářů, mise USA-240 nebo také OTV-3, jak je nynější let X-37B letectvem označován, probíhá nenápadně a potichu. Jen opravdoví nadšenci do kosmonautiky si uvědomují, že rok a půl se někde na obloze toulá malý tajemný raketoplán. A konec je v nedohlednu, protože X-37B netrpí nouzí. Elektrickou energii získává ze slunečních kolektorů a paliva má více než dost, protože během letu vůbec nemanévruje, jak si nezávislí pozorovatelé všimli.

Dvě velké záhady

Jak již bylo řečeno, americké letectvo má v současnosti dva X-37B. První exemplář vzlétl poprvé na špici raketového nosiče Atlas V v dubnu 2010. Mise dostala kód OTV-1 a oficiálně šlo o testování v rámci dlouhotrvajícího letu. Ten nakonec zabral 224 dní a skončil úspěšným automatickým přistáním na základně Vandenberg v Kalifornii. Byla to pro Američany premiéra, poprvé totiž americký raketoplán přistál sám bez pilotů. Rusové to zvládli už v 80. letech při jediném startu a přistání kosmoplánu Buran.

Druhý exemplář X-37B vzlétl do vesmíru v březnu 2011 v rámci mise USA-226 či také OTV-2. Po tehdy rekordních 469 dnech opět úspěšně přistál. Nyní nám nad hlavami krouží opět první X-37B, který se podruhé vydal na oběžnou dráhu v říjnu 2012. Co tam ale tak dlouho dělá, nikdo s jistotou neví. Letectvo jen suše konstatovalo, že probíhají letové experimenty a zkoušky návratu do zemské atmosféry. Nevíme ani, kdy skončí a kdy X-37B přistane.

Vše kolem X-37 je dnes tajné, ale stroj původně vznikal pro NASA. Ten jeho stavbu v roce 1999 zadal Boeingu a měla to být multifunkční zásobovací loď. Měla na orbitu dovážet zásoby, palivo a sloužit i jako dálkově řízený opravárenský raketoplán. Ale už tehdy se mluvilo o využití pro průzkumné a monitorovací mise. Boeing při stavbě původního X-37A vycházel ze zkušeností nabytých při testech menšího demonstrátoru X-40. Nicméně v roce 2004 byl program X-37 převeden od NASA pod vývojovou vládní agenturu DARPA, která má na starosti všechny projekty nějak související s ozbrojenými silami. X-37 najednou obestřelo tajemné mlčení. Dokonce i mise raketoplánů X-37 jsou řízeny nikoliv NASA, ale kontrolním střediskem 3. kosmické experimentální letky na letecké základně Schriever v Coloradu.

Od podzimu 2006 začala na bázi X-37A (původně určené pro NASA) vznikat nové verze X-37B speciálně podle požadavků amerického letectva. Spekulace o tom, že X-37B je špionážní stroj, podpořil i průběh hned první mise OTV-1. Nezávislí astronomové si totiž všimli, že stroj tehdy výrazně manévroval a měnil letové dráhy, přičemž se dostal například nad Severní Koreu, Afghánistán, Pákistán a další oblasti, které americké zpravodajské služby velmi zajímaly.

Dokonce i Čína se ozvala s hysterickým obviňováním, že X-37B je bezpochyby špionážní stroj. Má se za to, že během své druhé mise X-37B zkoumal čínskou vesmírnou stanici Tiangong-1. Takže obavy Číňanů jsou nejspíš oprávněné, protože pokud je X-37B opravdu vesmírný špión, není před ním úniku ani obrany. Alespoň prozatím.