Švýcarsko si kupuje nové stíhačky, i když už 200 let neválčilo

Švýcarské letectvo provozuje celkem 34 jednomístných F/A-18C a dvoumístných F/A-18D Hornet pořízených v 90. letech minulého století a tato stárnoucí vzdušná flotila Helvetské republiky má nejpozději v roce 2030 odejít do leteckého důchodu.

I proto se Švýcaři odhodlali k razantnímu kroku. Chtějí nakoupit nové bojové stíhačky za 6 miliard švýcarských franků – to je asi 150 miliard korun. Pro tuto vojenskou akvizici hlasovalo na konci září 50,1 % voličů v referendu, které bylo nutnou podmínkou pro schválení nákupu švýcarským parlamentem.

V úvahu přicházejí Eurofighter od Airbusu, francouzský Rafale, F/A-18 Super Hornet nebo F-35A, přičemž by mělo švýcarské letectvo převzít první stroje už v roce 2025.

Těsné vítězství v referendu ve prospěch nákupu letadel mimochodem 27. září 2020 rozhodlo pouhých 9 000 hlasů ze 3 milionů voličů – odráželo i rozporné nálady ve společnosti. „Kdo je naším nepřítelem? Kdo útočí na malou neutrální zemi obklopenou NATO? Je to opravdu absurdní,“ citovala agentura Reuters jednoho z poslanců švýcarského parlamentu.

Oficiální video švýcarské armády můžete vidět tady:

Švýcaři naposledy zaútočili na Francii

Faktem je, že Švýcarsko obklopují spřátelené země (Německo, Francie, Itálie a Rakousko), z nichž každá má vlastní flotilu stíhacích letadel. Nejbližší představitelný protivník – Rusko – je přitom téměř 2 000 kilometrů daleko.

Švýcarsko je neutrální stát od konce napoleonských válek (1815) a od vynálezu letadla nikdy nebojovalo. Svou neutralitu Švýcaři opírají o armádu, která je schopna přimět každého vetřelce zaplatit vysokou cenu. Díky horským pevnostem a systému konskripce, který umožňuje rychle povolat záložníky, bylo napadení alpské země v posledních stoletích riskantní záležitostí. Švýcarsko je také jediným sousedním státem, který nacistické Německo neobsadilo.

Naposledy Švýcaři napadli některý ze sousedních států v roce 1815, když dva týdny po porážce Napoleona u Waterloo vpadli do Francie. Švýcarská armáda si naposledy naostro vystřelila za krátké občanské války (Sonderbundský konflikt) v roce 1847.