15. září 2021 13:00

První nasazení tanků Němce pořádně vyděsilo. Jak se revoluční tajná zbraň vydala do akce a čím byla vybavena?

Osazenstvo zákopů a pevnůstek německé císařské armády na linii Flers-Courcelette 15. září 1916 s údivem sledovalo, jak se směrem k nim společně s britskou a novozélandskou pěchotou pomalu sunou tři desítky mohutných opancéřovaných kolosů. Krvavá bitva na Sommě trvala už 83 dnů a teď se do ní měla na straně Dohody zapojit zcela nová a přísně utajovaná zbraň nazývaná tank.

Byl to svým způsobem zázrak. S prvními tanky začali Britové vážně experimentovat teprve od poloviny února 1915, kdy Winston Churchill coby tehdejší první lord admirality vytvořil Landships Committee, tedy Komisi pro pozemní lodě. Velení britské armády se totiž konceptem obrněných vozidel odmítlo zabývat a z jejich pohledu nedůstojný úkol vyvinout první britské tanky proto připadl Královskému námořnictvu.

O rok později už probíhaly ostré zkoušky prototypu nového bojového vozidla, které nakonec dostalo označení Mark I. „Byli jsme obklíčeni hlídkami a pokud bychom prozradili, na čem děláme, hrozila nám pokuta 100 liber (asi 4 500 liber v roce 2012) nebo šest měsíců vězení,“ vzpomínal člen jedné z prvních posádek v audiozáznamu na stránkách britského Imperiálního válečného muzea.

Z důvodu utajení bylo také nutné vymyslet pro novou zbraň kódový název. Protože už během testování se o nových strojích mluvilo jako o nádržích na vodu údajně určených k použití na mezopotamské frontě, ujal se nakonec název tank.

Kolos s osmičlennou posádkou

Nová zbraň dopravená v srpnu 1916 do Francie vzbuzovala u vojáků v zázemí respekt. Kosodélníková korba tanku měla na délku osm metrů, na výšku 2,4 metru a na šířku 2,6 metru. Celkovou šířku ale na 4,4 metru zvětšovaly boční sponsony, jakési pancéřované střílny, z nichž trčely zbraně.

Ty byly ve dvou verzích. Tanky označené jako „mužské“ (male) nesly jako hlavní zbraň dva původně námořní šestiliberní kanóny Hotchkiss QF se zásobou 334 nábojů a k tomu tři kulomety Hotchkiss ráže 7,7 mm. „Ženské“ (female) tanky byly vyzbrojeny čtyřmi kulomety Vickers ráže 7,7 mm (24 320 nábojů) a jedním kulometem Hotchkiss ráže 7,7 mm. Zbraně obsluhovali čtyři muži, další čtyři obsluhovali pohon a řízení.

Mark I vážil 28 tun, čelní pancéřování měl 12 mm, z boku a zezadu 10 mm. Šestiválec Daimler-Knight o výkonu 78,3 kW (při 1 000 ot/min) poháněl tank rychlostí až 6 km/h po silnici, v terénu to ale bylo mnohem méně. Dojezd tanku na silnici byl 38 kilometrů a jakoukoliv akci musel zvládnout nejdéle za šest hodin. Celkem bylo vyrobeno 150 kusů Mark I, z toho 75 v kulometné a 75 v dělové verzi.

První tankový útok v dějinách

Ráno 15. září 1916 se na frontě u městečka Flers chystalo vůbec poprvé v historii zasáhnout do boje pět desítek tanků Mark I, kvůli technickým potížím a špatné orientaci posádek jich ale po půlhodinové dělostřelecké přípravě proti Němcům vyrazilo jen 36. I tak to byl impozantní pohled. „Tři nebo čtyři tanky jeden za druhým v několika kolonách. Samozřejmě úplně nečekané. První vlna se převalila přes zákopy a my si pomysleli, že takhle by to bylo pořádku,“ komentoval první nasazení tanků britský pilot Cecil Lewis, který útok sledoval z výšky 2 000 metrů.

Ze země to ale vypadalo trochu jinak. Území nikoho mezi britskými a německými liniemi bylo rozryté hlubokými krátery, které postup tanků zpomalovaly až na 3 km/h a pěchota na ně musela v kulometné a dělostřelecké palbě vedené z německých zákopů čekat. Posádky tanků v hustém dýmu ztrácely orientaci a několikrát spustily palbu do vlastních řad. Muži uvnitř obřích strojů čelili teplotě až 50 stupňů a dusili se výpary z motoru a dýmem z korditu.

Tanky nicméně pomohly novozélandské divizi, jež byla součástí útočících jednotek, obsadit město Flers – postupovaly spolu s pěchotou, prorážely průchody přes pole ostnatého drátu a ničily kulometná hnízda, kterých se předchozí spojenecká dělostřelecká palba nedotkla. Dělaly tedy přesně to, k čemu byly navržené.

„První pohled na tyto hrůzostrašné tvory plížící se do hlubokých děr po granátech a znovu z nich vylézající všechny naplnil radostí a triumfem. Nepochybovali jsme, že se stanou neporazitelnými,“ vzpomínal novozélandský vojín Cecil Malthus.

Jak zastavit tank

V německých zákopech naopak pomalu, zato neúprosně se přibližující řvoucí obludy vyvolávaly paniku. Tanky byly sice neohrabané, ale střílely do všech stran a bez problému překonaly dvojnásobnou šířku, než měly německé obranné zákopy široké 1,2 metru. Palba z pušek a kulometů tankům neuškodila a protitankové pušky a děla pro přímou palbu z logiky věci ještě neexistovaly. Nejsnazším způsobem, jak zastavit tank, tak bylo počkat, až jeho posádka vlivem děsivých podmínek uvnitř obrněnce ztratí vědomí.

První nasazení tanků v bitvě nepřineslo zásadní průlom, jaký si od nové zbraně britské velení představovalo. Tanků bylo málo, ale to se mělo brzy změnit. Už v listopadu 1917 poslali Britové u Camrai proti německým pozicím 460 tanků vylepšeného modelu Mark IV. Nová zbraň se hlásila o slovo čím dál hlasitěji…

Odkaz na obrázkové licence: CC BY-SA 4.0 a CC0 1.0

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom

Posedlost sluncem

Dokumentární / Cestopisný / Historický / Kulturní a společenský