16. srpna 2023 16:50

Polsko ukázalo svou vojenskou sílu. Podívejte se na obří přehlídku, v plánu je nejpočetnější vojsko v Evropě

Vojenská přehlídka v Polsku

Od počátku ruské invaze na Ukrajinu hraje Polsko v mnoha ohledech nezastupitelnou roli. Přes jeho železniční uzel a letiště v Řešově u hranic s Ukrajinou prochází většina západní vojenské a humanitární pomoci určené Kyjevu. Právě tudy projíždějí všechny zahraniční návštěvy včetně amerického prezidenta Joea Bidena nebo jeho českého protějšku Petra Pavla.

I kvůli tomu je Polsko často zmiňováno ruskými propagandisty, ale také třeba čečenským vůdcem a klíčovým spojencem Vladimira Putina Ramzamem Kadyrovem, jako další cíl ruské expanze. Polsko-běloruská hranice je navíc místem trvalé konfrontace vyvolané uprchlickou vlnou organizovanou Běloruskem a také hrozbou ze strany žoldnéřů Vagnerovy armády.

Přečtěte si také: Postrach Rusů vstupuje do NATO. Stovky tanků a masivní dělostřelectvo jsou jen zlomkem finské síly

Největší vojenská přehlídka ve Varšavě od roku 1989 proto měla 15. srpna poslat do Kremlu zásadní vzkaz. Poláci jsou pevnou součástí Severoatlantické aliance a na jakékoliv hrozby jsou připraveni odpovědět. Ani datum nebylo zvoleno náhodou – Poláci v polovině srpna oslavují Den polského vojska, který má kořeny v rozhodující bitvě sovětsko-polské války, kdy polská armáda v roce 1920 během „zázraku na Visle“ u Varšavy odvrátila hrozící porážku a Rudou armádu na hlavu porazila.

Obyvatelé Varšavy nakonec vzdávali hold 2 000 vojákům, 92 letadlům a nejméně 200 kusům vojenské techniky včetně raketometů, houfnic a tanků. Byl to působivý kontrast v porovnání s vojenskou přehlídkou na Rudém náměstí v Moskvě, kde na Den vítězství 9. května mnoho strojů chybělo a tanky například zastupoval jediný muzejní T-34 pamatující ještě druhou světovou válku. Na kompletní záznam přehlídky ve Varšavě se můžete podívat tady:

Americké a jihokorejské tanky

Pokud jde o tanky, měli ve Varšavě přihlížející čemu tleskat. Kromě německých tanků Leopard 2 Polsko ukázalo i prvních 14 amerických tanků Abrams M1A1 ze 366 objednaných, které dosud dostalo. Vidět byly také jihokorejské tanky K2 Black Panther, jichž Poláci koupili 180 přímo od výrobce, dalších 820 jich vyrobí v továrně v Poznani. Celkem se tak polské tankové vojsko rozroste v příštích letech o 1 366 hlavních bojových tanků západní provenience.

V síle tankového vojska dosud Polsko s 569 tanky zaujímalo v žebříčku Global Fire Power 31. příčku hned za Kambodžou a Thajskem. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu ale Varšava poskytla Kyjevu stovky svých tanků T-72 původní sovětské konstrukce, které se v Polsku licenčně vyráběly, a také novější polské tanky PT-91 Twardy, jež jsou v podstatě modernizovanými T-72.

Letadla a vrtulníky

Nad Varšavou se ukázaly i nové přírůstky polského letectva. Jednalo se například o dva nové lehké bojové letouny FA-50 Fighting Eagle dodané Jihokorejci, kterých má Polsko potupně získat 48. V polském letectvu nahradí 29 zastaralých původně sovětských stíhaček MiG-29A/UB a 18 stíhacích bombardérů Su-22UM3K/M4K. Korejské stroje jsou přitom považovány za smrtonosnější než švédské gripeny používané i českým letectvem. Kromě nich provozují Poláci od roku 2008 také 48 amerických stíhaček F-16 Block 52+ Vipers.

Pozornost vzbudil i exemplář víceúčelového vrtulníku AgustaWestland AW149. Těch Polsko nakoupilo 32, kvůli přehlídce ve Varšavě si ale muselo jeden stroj půjčit od britského dodavatele. Polské letectvo má k dispozici 41 zastaralých sovětských transportních vrtulníků Mi-2 a 26 kusů Mi-8/17, k tomu provozuje i 36 víceúčelových PZL W-3 Sokol polské výroby.

Kromě moderních západních tanků, letadel a vrtulníků se přehlídky účastnily i další zbrojní systémy. Diváci tak mohli sledovat samohybné houfnice Krab a K9 polské, respektive jihokorejské výroby, bojová vozidla pěchoty Rosomak a Borsuk, americké raketové systémy HIMARS, systém protivzdušné obrany Patriot nebo turecká bezpilotní letadla Bayraktar. Spojence zastupovaly nejmodernější bojové letouny F-35 amerického letectva.

Nejpočetnější pozemní armáda Evropy?

Cílem současné politické reprezentace (v čele vlády stojí strana Právo a spravedlnost, která bude v říjnu 2023 usilovat už o třetí mandát) je vybudování natolik silného obranného systému, aby se slovy prezidenta Andrzeje Dudy „nikdo nikdy neodvážil Polsko napadnout, a aby polský voják nemusel bojovat“. Hlasy kritizující rozsáhlou modernizaci armády a nákup zbraní na úvěr polský prezident na přehlídce odmítl s tím, že nelze čekat dalších dvacet nebo třicet let, až se najde dost prostředků.

V roce 2015, kdy se Duda stal poprvé prezidentem, měly polské ozbrojené síly kolem 97 000 vojáků, disponovaly pouhými třemi armádními divizemi a potýkaly se s nedostatkem moderní vojenské techniky. Dnes se budují nové jednotky, vznikla silná domobrana a armáda má více než 175 000 vojáků. Podle ambiciózního plánu ministra obrany Mariusze Błaszczaka mají mít ale Poláci v budoucnu nejpočetnější pozemní vojsko v Evropě čítající 300 000 mužů.

Mohlo by vás zajímat: Provokace Minsku? Polsko přesouvá armádu k hranicím: Neváháme a zbraně použijeme

Odpovídá tomu i polský zbrojní program. Podle prezidenta Dudy dnes Polsko vydává na obranu 137 miliard zlotých (asi 737 miliard Kč), což je více než 4 procenta HDP a představuje to nejvyšší procentuální poměr v rámci celé Severoatlantické aliance. Pro srovnání rozpočet českého ministerstva obrany na rok 2023 byl 111,8 mld. Kč, což tvoří 1,52 % HDP.

Zdroj: CNN, BBC, Reuters

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom