O čem se zdálo vojákům v pekelných zákopech II. světové války?

Asi si dokážeme představit jen málo horších míst a dob, než jsou vojenské zákopy a trestanecké tábory. Tohle všechno zažilo 79 britských vojáků, kteří na počátku II. světové války upadli do německého zajetí. Jejich sny teď analyzoval významný harvardský psycholog.

Dnešní psychologové mají obrovské štěstí, že do zajetí německé armády upadl i učitel psychologie major Kenneth Hopkins. Ten si každý den dělal poznámky o tom, jaké sny se zdály jeho spoluvězňům – právě výzkumu spánku se totiž věnoval ve svém civilním životě. Za dobu svého zajetí si do deníku udělal poznámky o 640 snech; a to už je dostatečné množství na pokus o objektivní vyhodnocení.

Bohužel major Hopkins ještě v zajateckém táboře zemřel a na jeho nedocenitelné poznámky se zapomnělo. Objevila je až před nedávnem psycholožka Deirdre Barretová, která učí tento obor na věhlasné univerzitě Harvard. Zaujalo ji, že v zajetí se vojákům zdály sny, které přesně odpovídají struktuře snů lidí držených ve věznicích. Odrazy války se v jejich snech a nočních můrách prakticky neprojevovaly – stres trestného tábora je zcela přehlušil.

Sny válečné a zajatecké

Ve snech vojenských vězňů se nejčastěji objevovali muži, rodina a mrtví lidé – výrazně méně ženy, přátelé a zvířata; což jsou nejčastější objekty snů lidí, kteří žijí v normální společnosti. Podle psycholožky to naznačuje touhu po domově a nostalgii. Sny mužů vězněných v zajateckém táboře Laufen měly málo sexuálního obsahu a také se v nich téměř neobjevovala agresivita, která je jinak v mužských snech velice častá. Ale když už se nějaké násilí v jejich snech objevilo, šlo o tak extrémní projev, že spícího často probudil. V těchto snech vidí Barretová vzpomínky na frontu a nezpracované zážitky ze zákopů…

V mnoha snech se také děj točil kolem jídla a dobrého pití, velmi často ve spojení s rodinou a nějakým příjemným setkáním… Celá studie vyšla v odborném časopise Imagination, Cognition, and Personality.