8. listopadu 2024 13:45

Zohavená těla a boj o každé dveře. Nejtěžší americká bitva od Vietnamu se stala pohřebištěm mariňáků

Na počátku byla snaha potlačit aktivity povstalců ve významném městě západně od Bagdádu ležícím na strategické silnici přes poušť do jordánského Ammánu. Právě tudy, přes město Fallúdža, se do Iráku přesouvaly zásoby a posily udržující v chodu vojenskou mašinérii americko-britské koalice, která v dubnu 2003 dobyla Bagdád a svrhla režim Saddáma Husajna.

Jestliže bitvu o Bagdád mohli spojenci považovat za drtivé vítězství s minimem ztrát (koalice přišla o 34 vojáků, jeden letoun A-10 Thunderbolt II a dva tanky Abrams), Fallúdža se ukázala být mnohem těžším oříškem. Proti koaličním silám odhodlaným vyčistit město a pomstít zabití čtyř kontraktorů bojujících v žoldu společnosti Blackwater stálo kolem 4000 příslušníků al-Káidy a několika skupin iráckého odporu v čele s teroristou Abú Musabem az-Zarkávím.

Přečtěte si také: Největší americký podvod? Jak skoro 1 000 potvrzených lží rozpoutalo krvavou válku

Operace začala brzy ráno 8. listopadu 2004 a kromě 10 500 Američanů a 850 Britů se do ní zapojilo i 2000 Iráčanů sloužících v nově zformované irácké armádě. Obránci třísettisícové město ležící na Eufratu využili k vybudování systému opěrných stanovišť a bunkrů propojených zákopy a tunely s tisíci nástražných systémů, takže se od prvních minut bojovalo doslova dům od domu.

Mariňáci proti grázlům a surovcům

Hlavní tíhu bojů nesli příslušníci americké námořní pěchoty kryjící se za postupujícími tanky a buldozery. Ze vzduchu na pozemní cíle útočily letouny F-15 Strike Eagle, F-16 Fighting Falcon, A-10 Thunderbolt II, B-52 Stratofortress a letouny palebné podpory AC-130. Průzkum a precizní údery zajišťovaly bezpilotní letouny MQ-1 Predator, z velké výšky pak bojiště sledoval letoun U-2 Dragon Lady.

„Město drží jako rukojmí grázlové, násilníci, vrahové a surovci. A těm stačí, když jim poskytneme možnost všechny zastrašovat,“ burcoval své muže před útokem na Fallúdžu velitel mariňáků generálporučík John Sattler. I přes drtivou palebnou sílu i početní převahu Američané a Iráčané postupovali velmi pomalu. „Pro námořní pěchotu to byl nejtěžší boj od války ve Vietnamu, od bitvy o Hue,“ zhodnotil intenzitu bojů spisovatel a analytik CNN Peter L. Bergen.

Vojáci při postupu nacházeli skladiště zbraní i zohavená těla s nastraženými výbušninami. „Když jsme vstupovali do místnosti, oni dveřím říkali smrtící trychtýř. Chtěli, aby se do toho trychtýře dostalo co nejvíc vojáků. Největší hrdinství jsem viděl u devatenáctiletých nebo dvacetiletých svobodníků, kteří každý den do takových dveří vstupovali,“ vzpomínal v dokumentu Americká nultá léta vysílaném na Prima ZOOM poručík Elliot Ackerman.

10 000 budov v ruinách

I když nejintenzivnější boje skončily ještě v listopadu, takzvaná druhá bitva o Fallúdžu (k té první došlo už v dubnu 2004), nakonec trvala až do 23. prosince. Američané v ní přišli o 95 mrtvých a 560 zraněných, zabili ale 1200-1500 povstalců a dalších 1500 zajali.

Mohlo by vás také zajímat: Vylezl z díry a dostal pěstí. Voják po 20 letech prozradil, jak proběhlo zatčení Husajna

Na město bylo vypáleno 5 685 vysoce výbušných dělostřeleckých granátů ráže 155 mm, letectvo shodilo 318 bomb a odpálilo 391 raket. Během bojů bylo zabito nejméně 800 civilistů a zničeno kolem 10 000 budov, ze 200 000 lidí se stali uprchlíci. O Fallúdžu se znovu vedly tvrdé boje v květnu a červnu 2016, kdy se irácké armádě podařilo strategické město vyrvat z rukou takzvaného islámského státu.

Zdroj: Encyclopedia Britannica, Modern War Institute

Video, které jste mohli minout: Saddámův palác vznikal během krvavé války. Prohlédněte si honosný novodobý Babylón

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora