Mohou za epidemii MERS Arabové? Tady jsou důkazy

Nemocný s MERS

Saúdská Arábie čelí kritice kvůli šíření viru MERS.

Jednu zářijovou sobotu roku 2012 dorazil do laboratoře v severním Londýně e-mail od nizozemských virologů. Zpráva vyděsila i ty nejzkušenější světové odborníky v oblasti virů. Obsahovala totiž podrobnosti o tajemném virovém patogenu, zjištěném u dvou pacientů – u katarského občana hospitalizovaného ve Velké Británii a pak u občana Saúdské Arábie, který zemřel na zápal plic a selhání ledvin v Džiddě.

Sdílení informací mezi předními světovými specialisty přineslo ovoce: Během několika dní byl identifikován nový virus, který do té doby nenapadl člověka. Některé jeho geny byly "přečteny" a jejich původ byl prostřednictvím webu zpřístupněn vědecké komunitě. Mezinárodní spolupráce však nepokračovala.

Kdo může za smrt 175 lidí?

Podle výpovědi západních vědců kooperaci nahradila saúdskoarabská podezřívavost a neústupnost, která umožnila, aby virus Middle East Respiratory Syndrome (MERS) usmrtil více než 175 osob v Saúdské Arábii, rozšířil se po regionu a dosáhnul až na území Malajsie, Řecka a Spojených států.

Onemocnění má podobné symptomy jako Severe Acute Respiratory Syndrome (SARS) – způsobuje kašel, horečku a někdy i zápal plic se smrtelnými následky. Celosvětově je zatím zjištěna nákaza u 650 osob, jejich počet se ale v Saúdské Arábii každodenně zvyšuje, zhruba 30 procent infikovaných umírá.

Odborníci tvrdí, že pokud by saúdští představitelé byli přístupni nabídkám pomoci od zahraničních specialistů, mohla se virová nákaza a úmrtnost zastavit do dvou let. Podle vědců sledujících virus poslední dva roky však Saúdská Arábie odmítla opakované nabídky pomoci – ať již od odborníků ze Světové zdravotnické organizace (WHO), nebo od specialistů z rotterdamského univerzitního zdravotního centra či od londýnského týmu britské zdravotnické služby (PHE).

Nejlepší je ignorovat

V Saúdské Arábii nebyla dokončena žádná studie, která by srovnávala nakažené případy, takže nemohou být zodpovězeny ani základní otázky o schopnostech a původu viru a nelze předvídat, jak se zachová. "Je to skutečné neštěstí pro ty, kteří onemocní," říká šéf PHE David Heymann. "Je velmi frustrující nevědět, jak se lidé nakazí, a vidět, jak nákaza pokračuje a lidé umírají na virus, který by možná nemuseli chytit, pokud bychom věděli víc," řekl.

Náměstek saúdskoarabského ministra zdravotnictví Zijád Mímiš agentuře Reuters řekl, že je kritikou velmi překvapen, ministerstvo prý vždy spolupracovalo. Zdůraznil, že vědcům činí potíže pochopit smrtelné viry i po desetiletích od jejich objevu (například ebola), a zpochybnil motiv některých kritiků.

Primární zodpovědnost za objasnění otázek k viru MERS nese ale toto ministerstvo, které v souladu s mezinárodními zdravotními nařízeními informuje WHO o případech MERS. WHO vyslala na Blízký východ několik misí, spousta práce ale zůstává nedokončena. Vědci stále nevědí, jak přesně dochází k nákaze z velblouda na člověka. Zdrojem tak může být velbloudí maso, mléko, krev či další tekutiny, možná stačí být jen v jeho blízkosti, pokud kýchá či kašle.

Objevil problém. A přišel proto o práci...

Egyptský mikrobiolog Alí Muhammad Zakí, který v roce 2012 pracoval v nemocnici v Džiddě, zveřejnil na vědeckých webech informace o laboratorních výsledcích prvního pacienta s MERS. Do týdne byl vyhozen. "Kvůli objevu jsem přišel o práci", řekl.

Ian Lipkin, virolog z newyorské Kolumbijské univerzity, byl jedním z prvních, kdo objevil vazbu mezi virem MERS a velbloudy. Lipkin původně spolupracoval s Mímišem – o tom, proč spolupráce skončila, odmítl poskytnout podrobnosti. "Na řadě věcí se neshodneme," řekl pouze. Zástupce generálního ředitele WHO Keidži Fukuda připustil, že pokrok je pomalý a že navzdory opakovaným výzvám WHO nedošla ke klíčovému výzkumu, a nejsou tedy k dispozici nezbytné případové studie.

ČTK