1 088 pasažérů v Boeingu pro 300. Tajná operace zachránila 14 tisíc lidí za 36 hodin, dodnes nemá obdoby
Na poměry Izraele byl pátek 24. května 1991 nezvykle rušným dnem. Přestože večer začínal šábes, kdy Židé kromě jiného nesmí cestovat, startovalo z izraelských letišť jedno dopravní letadlo za druhým. Jejich cílem byla etiopská metropole Addis Abeba, kde na záchranu čekaly tisíce etiopských Židů.
Tajná letecká operace Šalamoun měla extrémní ambice, které beze zbytku naplnila. V pouhých 36 hodinách odvezlo 36 letadel izraelské společnosti El Al z Etiopie neuvěřitelných 14 325 etiopských Židů, známých jako Falašové. Letadla létala nonstop tam a zpět, měla vymontovaná sedadla a cestující v lepším případě seděli vedle sebe na podlaze, případně stáli namačkaní jeden na druhého.
Přečtěte si také: Operace Opera: Útok na irácký jaderný reaktor byl dokonale naplánován i proveden
Jedno z použitých letadel, jednalo se o Boeing 747-258C (4X-AXF), dokonce stanovilo dodnes platný světový rekord v počtu přepravených cestujících, když se na jeho palubu místo obvyklých 300 vměstnalo 1088 lidí (podle některých zdrojů dokonce 1122). Cestou se jejich počet dokonce zvýšil, protože se během čtyř hodin trvajícího letu narodily dvě děti.
Kde se v Etiopii vzali Židé?
Falašové (nebo Falaša) je mírně pejorativní pojmenování – znamená „bezdomovci“ nebo „uprchlíci“ – příslušníků původně asi stotisícové komunity Židů v Etiopii. Oni sami si říkají Beta Israel, tedy Dům Izraele.
Odborníci se dodnes přou, jak se Židé v Etiopii octli. Podle jedněch jde o příslušníky některého z deseti ztracených kmenů Izraele, jež byly rozptýleny po světě po dobytí Jeruzaléma Asyrskou říší v roce 733 př. n. l. a odvlečení části Židů do Babylónu. Další teorie označuje Falaše za potomky královny se Sáby, manželky krále Šalamouna, která měla být Etiopankou.
Pravděpodobnější výklad ale předpokládá, že Falašové byli původně etiopskými křesťany, kteří postupem doby konvertovali k judaismu. Svědčí pro to i množství křesťanských prvků v jejich liturgii – synagogy nazývají chrámy, na rozdíl od judaismu praktikují mnišství a neznají talmud, namísto něhož při bohoslužbě používají bibli přeloženou do etiopského literárního jazyka Ge'ez.
Mojžíš a Jozue
Považovat Falaše za Židy bylo oficiálně možné od roku 1908, kdy o jejich statusu rozhodli židovští rabíni. Komunita Falašů už byla v té době po staletí trvající konfrontaci s křesťanstvím a islámem vytlačena do hornatého severozápadního cípu Etiopie, kde živořila na okraji společnosti.
Tvrdou ránu Falašům zasadil po roce 1974 marxistický režim Mengistu Haile Mariama, který kromě toho, že z principu neměl pochopení pro žádné náboženské menšiny, považoval etiopské Židy za sionistické agenty. Nejpozději v roce 1980, kdy na Etiopii tvrdě dopadl hladomor, začalo být Izraelcům jasné, že pokud mají své „etiopské bratry“ zachránit, musí je z Etiopie dostat. Pozemní cesta přes Súdán a následný letecký transfer (operace Mojžíš) umožnily mezi listopadem 1984 a lednem 1985 evakuovat asi osm tisíc uprchlíků, dalších 800 se za přispění americké CIA do Izraele dostalo v roce 1985 (operace Jozue). To ale nestačilo.
Operace Šalamoun
Mengistu další emigraci Falašů podmiňoval dodávkami zbraní a exodus prakticky ustal. Na jaře 1991 se ale režim v Addis Abebě hroutil. K hlavnímu městu se blížili eritrejští a tigrejší povstalci z Etiopské lidové revoluční demokratické fronty (EPRDF) a diktátor 21. května z obavy o svůj život utekl do Zimbabwe. Izrael se rozhodl jednat. Rabíni udělili letadlům El Al výjimku z pravidel šábesu a pouhé tři dny po pádu etiopské marxistické diktatury odstartovala operace Šalamoun.
Operace mohla proběhnout i díky tomu, že již od roku 1989 Americká asociace etiopských Židů (AAEJ) organizovala přesun co největšího množství Falašů do Addis Abeby. Tisíce jich urazily pět set kilometrů dlouhou cestu z hornaté provincie Gondar na koních nebo pěšky. Na poslední chvíli se podařilo zajistit i autobusy a taxíky. Letecký transport v upravených letadlech pak byl úspěšný i proto, že Falašové neměli žádná zavazadla – mnozí opouštěli Etiopii jen s tím, co měli na sobě, případně s kuchyňským náčiním.
Odvážná záchrana ohrožených Židů
Záchrana více než 14 tisíc etiopských Židů byla největším jednotlivým transportem v dějinách Izraele. V následujících měsících se z Etiopie dostaly další tisíce Falašů a exodus pokračoval i v dalších desetiletích. V Izraeli dnes žije kolem 150 000 příslušníků této komunity, která se kvůli nedostatečné znalosti hebrejštiny a odlišnostem v praktikování judaismu obtížně integruje. Přesto dnes potomci Falašů slouží v armádě a studují na vysokých školách.
Mohlo by vás také zajímat: Boží hněv a únos strůjce holokaustu. Připomeňte si nejznámější operace Mosadu.
V Etiopii zůstaly po Falaších opuštěné vesnice a synagogy, stovky let trvající kultura zmizela. Celkový obraz je takový, že operace Šalamoun „byla majestátním a rychlým naplněním izraelské mise na záchranu ohrožených Židů“ a „příběhem lidí, kteří po generace toužili po návratu do Jeruzaléma, jenž byl podle tradice jejich vlastí,“ okomentoval důsledky operace Stephen Spector, profesor angličtiny na newyorské Stonybrook University a autor knihy Operace Šalamoun: Odvážná záchrana etiopských Židů.
Zdroj: CBN Israel, The Jewish Agency for Israel
Video, které jste mohli minout: Srovnáno se zemí, tady vidíte jen krátery: CNN ukázala, jak proběhl fatální úder na Chameneího
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
