24 % dospělých má poškozený sluch a všichni víme proč. Tady je návod, jak se tomu vyhnout
Pokud nežijete na samotě u lesa, jste nejspíš pořád obklopení změtí zvuků. Na ulici hučí auta, v obchodech hraje rádio, doma jede televize... Může to rušit, může to být nepříjemné, ale většinou je to bezpečné. Pokud ale hlasitost vyletí nahoru – a stačí i na krátkou chvíli – může to být velký problém. A nevratný.
Myslíte si, že si sluch ničí hlavně mladá generace, která stojí každý víkend před bednami na party a jinak z uší nevyndá sluchátka s muzikou? Samozřejmě jsou to rizikové faktory, ale sluch si ohrožujeme všichni.
Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zjistilo, že poškození sluchu je v USA třetí nejčastější chronickou potíží, častější než cukrovka nebo rakovina. Studie CDC z roku 2012 zjistila, že až 24 % dospělých Američanů má poškozený sluch vlivem hlasitého zvuku. Příznaky se objevují také zhruba u 17 % mladých ve věku od 12 do 19 let. CDC uvádí hlasitý poslech přes sluchátka jako jednu z hlavních příčin, problém se sluchem ostatně často mívají DJové nebo členové hudebních skupin. Riziková je ale taky práce v hlučných provozech. A samozřejmě i nárazový intenzivní hluk například ze střelby nebo explozí.
Co už je moc nahlas?
Pokud se zvuky drží do 70 decibelů, většinou není třeba se bát. Kritická je hranice 85 dBA. Čím hlasitější je zvuk, tím kratší doba stačí k poškození sluchu.
Běžný rozhovor: 60-70 dBA
Film v kině: 74-104 dBA
Motorka: 80-110 dBA
Hudba ve sluchátkách: 94-110 dBA
Sirény: 110-129 dBA
Ohňostroj: 140-160 dBA
Přečtěte si také: Revoluční terapie vrátila malé dívce sluch. Už dokonce říká „táta“ nebo „ahoj“
Jak funguje sluch?
Zvuk vstupuje do ucha zvukovodem, kde narazí na bubínek, který začne vibrovat a přenáší vibrace do kůstek (kladivo, kovadlinka a třmínek) ve středním uchu. Ty přesunou vibrace ze vzduchu do tekutiny v hlemýždi ve vnitřním uchu. Zvlněná tekutina uvádí do pohybu tisícovky mikroskopických vláskových buněk. Tyto mechanoreceptory začnou vibrovat a ohýbají se, čímž přeměňují zvuk na elektrické signály, které sluchový nerv posílá do mozku. Když je hlasitost příliš vysoká, buňky se pohybují a ohýbají divočeji. Pokud se takto namáhají pravidelně, postupně se poškozují, až přestanou plnit svoji funkci a umírají. Bohužel se ale neobnovují a nové už pak nenarostou. Dochází k trvalé ztrátě sluchu.
Pískání a syčení
Další riziko silné nálože decibelů se jmenuje tinnitus. Postihuje asi 15 % populace. Lidé pak neustále vnímají pískání, bzučení, hučení, šumění nebo třeba tikání, aniž by byl přítomen vnější zdroj zvuku. Kromě poškození sluchu hlasitou hudbou (či jiným intenzivním hlukem) se tinnitus může vyvinout přirozeným opotřebením vláskových buněk kvůli stárnutí, v důsledku výkyvů krevního tlaku, může ho spustit i ušní infekce nebo dokonce stres. Protože pacient neexistující zvuky vnímá subjektivně, je těžké takové poškození změřit. Tinnitus se může ozývat nárazově, ale někdy prostě trvá a nekončí.
Prevence
Poškození sluchu si dlouho neuvědomujeme. V momentě, kdy si všimneme, že sluch není, co býval, už je většinou pozdě na nápravu. Škodám se ale dá předcházet. Když nepřežijete bez muziky ve sluchátkách, dělejte si po každé hodině párminutové pauzy, aby si uši odpočinuly. Pokud vaše zařízení něco takového má, používejte omezovač hlasitosti. Snižte „volume“ o stupeň dolů, většinou ten rozdíl pro poslech není tak velký, ale může to prodloužit dobu, po kterou bude poslech bezpečný. Investujte do kvalitních sluchátek s potlačením hluku. Na party a koncerty noste speciální opakovaně použitelné špunty (dobře je znají hudebníci), které propustí zvuk, jaký mají, v bezpečné hladině. Na akcích se držte dál od reproduktorů a choďte častěji ven nebo do prostor, kde je větší klid. Malé děti by si pak na hlučných místech, jako jsou hudební festivaly, měly chránit uši tlumícími sluchátky. A pro všechny je ideální se náporům randálu vyhnout úplně.
Video, které jste mohli minout: Potopíme klidně celé námořnictvo. USA odhalily záběry ze zničení íránské letadlové lodi