Jedna z nejkrutějších dozorkyň v Osvětimi se podílela na smrti 500 000 lidí

Maria Mandlová se narodila 10. ledna 1912 ve vesnici Münzkirchen v tehdejším Rakousku-Uhersku. Její mládí nebylo nijak mimořádné – pocházela z obyčejné rodiny, která musela čelit následkům rozpadu rakousko-uherské monarchie po první světové válce. Po ukončení základní školy vystřídala různá zaměstnání, včetně pozice zdravotní sestry. Brzy se však přestěhovala do Německa, kde ji zcela pohltila nacistická ideologie. V roce 1938 proto vstoupila do řad SS a začala pracovat jako dozorkyně v koncentračním táboře Lichtenburg, určeném pro ženské vězeňkyně. Její kariéra pak nabrala na obrátkách po přeložení do tábora Ravensbrück, kde si rychle vysloužila pověst nemilosrdné a kruté dozorkyně.

Role v Osvětimi

V roce 1942 byla Mandlová přeložena do koncentračního tábora Osvětim, kde zastávala funkci hlavní dozorkyně ženské části tábora, tzv. Frauenlager. Během svého působení se podílela na výběrech vězeňkyň určených k okamžitému zavraždění v plynových komorách. Zároveň se stala nechvalně proslulou kvůli své brutalitě při trestání vězeňkyň za sebemenší přestupky. Mandlová byla přímo zodpovědná za organizaci a dohled nad životními podmínkami v táboře, kde vězeňkyně čelily nedostatku jídla, nemocem a neustálému strachu o vlastní život.

Mandlová se rovněž podílela na uplatňování nelidských trestů včetně bičování, dlouhodobého věznění na samotkách a dalších krutých praktik, které na vězeňkyních zanechávaly trvalé fyzické i psychické následky. Svou krutost prokazovala nejen ve vztahu k vězeňkyním, ale i vůči podřízeným dozorkyním, které byly nuceny jednat podle jejích tvrdých příkazů. Kromě toho byla zapojena do spolupráce s lékaři, kteří v Osvětimi prováděli na vězních zrůdné medicínské pokusy. Tato aktivita byla dalším důkazem jejího bezcitného přístupu k lidskému utrpení a ochoty plnit jakékoli rozkazy.

Maria Mandl, an Austrian SS-Helferin known for her role as a top-ranking official at Auschwitz-Birkenau, where she is believed to have been directly complicit in the deaths of over 500,000 prisoners, after her extradition to Poland (1946). She was excited for war crimes. pic.twitter.com/xOYsp9wbmi

— Historic Women Daily (@historicwomens) September 19, 2023

Pád Třetí říše a poválečný osud

Po osvobození Osvětimi sovětskými vojsky v lednu 1945 uprchla Mandlová do Německa. Pokoušela se vyhnout spravedlnosti, ale v prosinci téhož roku byla zatčena americkými silami. Po předání polským úřadům byla postavena před soud v Krakově, kde byla obviněna z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Během soudního procesu Mandlová tvrdila, že pouze plnila to, co se jí řeklo, a že za smrt tisíců ženských vězeňkyň nebyla přímo odpovědná. Tato obhajoba však neobstála před důkazy o její aktivní účasti na nacistickém represivním systému. V roce 1947 proto byla odsouzena k trestu smrti a 24. ledna téhož roku popravena oběšením.

Čtěte také: Nejkrutější nacistické experimenty: Co všechno se testovalo na vězních v koncentračních táborech?

Maria Mandlová tak zůstává dodnes symbolem, jak daleko mohou zajít jednotlivci, kteří se bezmezně podřídí zrůdné ideologii. Její příběh slouží také jako varování před nebezpečím fanatismu a lhostejnosti ke krutosti. Připomínka její smrti je příležitostí k zamyšlení nad historií a nezbytností připomínat si zrůdné činy nacistického režimu, aby se podobné tragédie už nikdy neopakovaly.

Zdroj: Memorial Auschwitz-Birkenau, Jewish Virtual Library, ORF, Historic Women Daily - X

Video, které jste mohli minout: Hitlerův poslední útok vyústil v 50 000 mrtvých. Mrazivá řež byla plná zničených tanků