Potopení křižníku Moskva konečně vysvětleno. Ukrajinci obelstili fyzikální zákony
Jak to vypadalo na palubě potopeného křižníku Moskva
Co pomohlo zničit ruský křižník Moskva? Nová studie přinesla nečekané odhalení.
Když 13. dubna 2022 ukrajinská armáda oznámila, že dvě její střely zasáhly vlajkovou loď ruské Černomořské flotily, 186 metrů dlouhý raketový křižní Moskva, působilo to jako zpráva z jiného světa. Na Ukrajinu v té době denně dopadaly rakety, které Rusko beztrestně odpalovalo ze svých strategických bombardérů a lodí, a Ukrajinci měli jen omezené možnosti odvety.
Raketový křižník Moskva byl pod jménem Slava spuštěn na vodu v roce 1979 Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Statečný odpor obránců Hadího ostrova se stal i námětem pro známku Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Ruský křižník Moskva v akci Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Křižník Moskva na snímku z června 2021 Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Ruský křižník Moskva v akci Zdroj: AP
Křižník Moskva odpaluje raketu Vulcan (2021) Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Křižník Moskva během vojenské přehlídky u Sevastopolu v roce 2011 Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Ruský křižník Moskva v akci Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Ruský křižník Moskva v akci Zdroj: AP
Přečtěte si také: Proč je potopení křižníku Moskva pro Rusko tragédií? Putin podcenil hned několik věcí
Moskvu podle všeho zasáhly dvě protilodní rakety RK-360MT Neptun, o odlákání pozornosti protiletadlové obrany křižníku se postaral bezpilotní letoun Bayraktar. Rusko zásah popřelo, přiznalo ale požár na palubě. Následující den se poškozená loď při pokusu o odvlečení do přístavu potopila.
Okamžitě se vyrojily spekulace o tom, jak se mistrovský kousek Ukrajincům podařil. Loď byla v tu dobu 135 kilometrů od pobřeží, přičemž dosah radarů Mineral-U, které jsou součástí ukrajinské pobřežní obrany je podstatně nižší. Mluvilo se i o předání dat z amerických radarů a satelitů Kyjevu, s unikátním vysvětlením ale nově přišli odborníci ze švédského institutu bezpečnostních studií FOI. Podle nich za vše mohlo počasí.
Pohled za horizont
Studie zveřejněná v odborném časopise The Bulletin of the American Meteorological Society vzala v potaz specifické podmínky, které toho dne panovaly nad Černým a Azovským mořem a konfrontovala je s odhadovanými parametry radaru (přesná specifikace Mineral-U je tajná). Elektromagnetické vlny emitované radarem se obecně v atmosféře nešíří ideálním způsobem, ale v závislosti na lokální teplotě, tlaku a vlhkosti dochází ke změně koeficientu jejich lomu.
Při abnormálním šíření (anglicky anomalous propagation) elektromagnetických vln může zvláště nad mořskou hladinou, kde je teplejší vzduch z pevniny vytlačován chladnějším vzduchem z moře, docházet k takzvané superrefrakci. Radarové vlny se pak mohou šířit daleko za běžnou přímou viditelnost a prodloužit dosah radaru až o 600 procent – tedy daleko za horizont.
Podle autorů studie k abnormálnímu šíření elektromagnetických vln nad částí černého a Azovského moře došlo i odpoledne 13. dubna 2022. Dosah vln radaru Mineral-U umístěného poblíž Oděsy v nadmořské výšce kolem 40 metrů by byl za normálních okolností asi 46 km, mezi 16. a 21. hodinou toho dne se ale vlivem meteorologických podmínek významně prodloužil. „Vzhledem ke známé velikosti Moskvy jsme zjistili, že radar by ji v tomto časovém okně snadno zachytil,“ uvedl Niklas Wellander z FOI.
Mohlo by vás také zajímat: Rok od velké potupy Rusů. Zveme vás na potápění k Moskvě, smějí se Ukrajinci Putinovi a spol.
Křižník Moskva se stal symbolem počátku ruské invaze na Ukrajinu. Pro Ukrajince byl lodí, která spolu s fregatou Vasilij Bykov hned v první den invaze 24. února 2022 vyzvala ukrajinské pohraničníky z Hadího ostrova, aby se vzdali. Jejich odpověď „Ruská válečná lodi, jdi do pr..le“ od té doby zlidověla a stala se synonymem ukrajinského odporu.
Zdroj: Swedish Defence Research Agency, radartutorial.eu