Proč je potopení křižníku Moskva pro Rusko tragédií? Putin podcenil hned několik věcí

Rusko prohrálo dvoudenní boj za záchranu jedné ze svých nejdůležitějších válečných lodí, raketového křižníku Moskva. Loď se potopila v Černém moři nedaleko ukrajinského pobřeží a vlastně i poblíž místa, kde byla v roce 1982 ještě pod jménem Slava spuštěna na vodu. Jde o zatím vůbec největší jednotlivou ztrátu ruských ozbrojených sil od zahájení invaze na Ukrajinu.

Vlajkovou loď Černomořské flotily ve středu 13. dubna s největší pravděpodobností zasáhly dvě ukrajinské protilodní rakety Neptun odpálené z asi 100 kilometrů vzdáleného pobřeží. S takovým útokem by si měl po zuby ozbrojený křižník poradit, jeho protivzdušnou obranu ale v tu dobu údajně zaměstnávaly drony turecké výroby Bayraktar TB2.

Úder Neptuna

Rakety Neptun jsou ve výzbroji ukrajinské pobřežní obrany teprve od konce roku 2019. Střely mají maximální dosah 280 kilometrů, odpalují se z mobilních systémů a k cíli se blíží rychlostí 970 km/h. Přitom mohou letět nízko nad hladinou, což ztěžuje jejich zaměření.

Rusko ostřelování své lodi raketami Neptun nepotvrdilo, podle něj na křižníku vypukl požár, který následně způsobil výbuch munice. Podle vysoce postaveného vojenského představitele USA citovaného britským listem The Guardian ale vzápětí po incidentu Černomořská flotila pět dalších svých lodí, které se nacházely blíž ke břehu než křižník Moskva, přesunula o 20 námořních mil dál od pobřeží. Takový krok by vysvětlovala obava z dalších raketových útoků.

2019. #Neptun Testing a new mobile complex of R-360 cruise missiles

The frilled rocket hit the ground: having flown over 100 km at a straight line of the sea, it made a 180-degree turn, and hit the target exactly on the turning path. #UkraineUnderAttack #Ukraine️ pic.twitter.com/yXGPBlOEZp

— Liberty Hotel (@LibertyHotelB) April 14, 2022

Boj o Moskvu

Pro posádku křižníku v každém případě začal boj o holý život. Loď byla vyzbrojena desítkami raket různých typů a torpédy a na její palubě se nacházelo množství další munice, která začala vybuchovat. Podle poradce ukrajinského ministra vnitra Antona Heraščenka jedna taková exploze připravila o život i kapitána Moskvy Antona Kuprina.

Hořící Moskvu se pokusily čtyři další lodě odtáhnout na Krym do Sevastopolu, situace na palubě 186 metrů dlouhého plavidla se ale dál zhoršovala. Podle tureckých tiskových agentur křižník kolem dvou hodin ráno ve čtvrtek 14. dubna vyslal nouzový signál, na který zareagovala turecká loď plující poblíž. Na její palubě se pak zachránilo 54 námořníků z celkového počtu 485, než se loď kolem 3:00 potopila. O osudu většiny posádky není nic známo.

Ruská strana přičetla neúspěch pokusu o odtažení lodi požáru a rozbouřenému moři. „Zatímco byl křižník Moskva tažen do přístavu, ztratil z důvodu poškození trupu v důsledku výbuchů munice vyvolaných požárem stabilitu. Na rozbouřeném moři se loď potopila,“ popsalo ruské ministerstvo obrany ztrátu lodi. Bývalý velitel amerických vojsk v Evropě generál Mark Hertling ale zpětně ohodnotil počasí blízko Sevastopolu jako docela dobré. „Vítr vál rychlostí 6,5 km/h, teplota byla 4 °C a trochu pršelo,“ okomentoval Hertling americké CNN meteorologickou situaci v oblasti.

The commander of cruiser "Moskva", Anton Kuprin, died during explosion and fire on board. This was reported by the adviser to Minister of Internal Affairs of #Ukraine Anton Gerashchenko.

Captain Anton Kuprin gave the order to bombard #Snake Island on the first day of the war. pic.twitter.com/Fu9nJGvL08

— NEXTA (@nexta_tv) April 15, 2022

Ztráta, která se počítá

Na první pohled se zdá, že potopení jediné lodi nemůže rovnováhu sil nijak výrazně ovlivnit, jenže v případě raketového křižníku Moskva to tak úplně neplatí. Loď o plném výtlaku 11 280 tun byla vybavena vyspělou námořní verzí protiletadlového systému S-300 a měla za úkol chránit Krym a ostatní plavidla Černomořské flotily před letadly a raketami. Její ztráta také může snížit chuť Ruska podniknout dlouho očekávaný námořní výsadek v Oděse.

Navíc křižník není tank nebo letadlo, jen tak ho nenahradíte. Moskvu postavila v 70. letech loděnice v ukrajinském (tehdy sovětském) Mykolajivu – ano, v tom Mykolajivu, který leží na přístupu k Oděse a o který sváděli Ukrajinci a Rusové úporné boje. Od rozpadu Sovětského svazu a vzniku samostatné Ukrajiny přitom Rusko bez tamního velkého suchého doku nedokázalo založit kýl větší lodi, než je korveta.

Na palubu křižníku Moskva se můžete podívat v reportáži americké CNN z roku 2015:

Moskva není Deutschland

Zřejmě nejdůležitější dopad je ale v oblasti psychologie a válečné propagandy. Pro Ukrajince byl křižník Moskva lodí, která spolu s fregatou Vasilij Bykov hned v první den invaze 24. února 2022 vyzvala ukrajinské pohraničníky z Hadího ostrova, aby se vzdali. Jejich odpověď „Ruská válečná lodi, jdi do pr..le“ od té doby zlidověla a stala se synonymem statečného odporu.

Ruský prezident Vladimir Putin navíc udělal své agresi na Ukrajinu medvědí službu tím, že riskoval loď pojmenovanou právě Moskva. V podobné situaci se na začátku druhé světové války ocitl i Adolf Hitler, který ale svou kapesní bitevní loď Deutschland raději rychle přejmenoval na neutrální Lützow. Rozhodně se nechtěl dočkat novinových titulků informujících o tom, že Spojenci potopili Německo…

ZDROJ: The Guardian