Echo Voyager – ponorka, která nemá posádku a dokáže slídit i půl roku

Od letošního léta probíhají úvodní testy bezposádkové autonomní ponorky Echo Voyager s délkou přes 15 m. Je to první nezávisle operující bezposádková ponorka od Boeingu, která ovšem nevznikla jen tak z ničeho. Má totiž své méně vyspělé předchůdce.

Robotická ponorka (ne)potřebuje mateřskou loď

Většina dnes využívaných robotických podvodních i hladinových dronů či bezposádkových prostředků představuje pomyslné prodloužené ruce mateřských lodí. Jsou to zařízení ovládaná dálkově z paluby velitelské lodě, která mají jen omezené schopnosti působit samostatně. Mezi ně patří i Boeingem postavené malé robotické ponorky Echo Ranger a Echo Seeker.

Echo Ranger na světlo světa přišel už v roce 2001 a dodnes se využívá k výzkumu mořského dna, například ve prospěch těžařů. Echo Ranger má na délku 5,5 m a pod vodou vydrží až 28 hodin. To Echo Seeker je nepoměrně mladší, jeho stavba byla dokončena v polovině minulého roku. Tomu odpovídají i lepší výkony. Téměř desetimetrový Echo Seeker vydrží operovat pod vodou i 3 dny a dokáže se ponořit až do hloubky 6 tisíc metrů. Obě ponorky však operují vždy v blízkosti řídicí lodě.

Phantom od Boeingu - Echo Voyager

Nejnovějším přírůstkem do rodiny speciálních bezposádkových ponorek z vývojového střediska Boeingu, proslulého Phantom Works, je Echo Voyager, který přináší výrazný technologický skok do budoucnosti. Projekt této ponorky se rozběhl v roce 2011 a jeho výsledkem je plně autonomní podmořské plavidlo, které může operovat bez přítomnosti jakýchkoliv podpůrných či řídicích lodí. Toho konstruktéři docílili především díky využití hybridního pohonného systému, jenž zahrnuje výkonné lithium-iontové nebo stříbrno-zinkové baterie a dieselový generátor.

Echo Voyager byl původně vyvíjen jako ponorka pro průzkum a mapování oceánského dna, kontrolu podvodních konstrukcí nebo vyhledávání ložisek ropy a plynu. Nicméně jeho schopnosti a potenciál mu otevírají dveře i k vojenskému námořnictvu. Echo Voyager může být osazen libovolným senzorovým a elektronickým vybavením, může tedy fungovat i jako vojenská průzkumná ponorka.

Flotila takovýchto relativně malých a tichých strojů může dokonce vytvářet celou podvodní sledovací síť detekující pohyb lodí nebo ponorek potenciálních protivníků. Existují i plány ozbrojené verze, která by mohla nést protilodní i protiponorková torpéda.

Pod vodou dokáže Echo Voyager díky bateriím fungovat několik dní, poté se musí vynořit a spustit dieselový generátor, který baterie dobije. Ke komunikaci i získávání informací a dat slouží výsuvný periskop. Díky němu může ponorka vysílat získaná data do centrály či velení i pod vodou, z tzv. periskopové hloubky.

Výtlak Echo Voyageru činí 50 tun, v jeho útrobách jsou zásoby paliva a energie pro operace trvající až půl roku. Ponorka může bez jakéhokoliv zásobování a podpory urazit až 12 tisíc km a je schopná ponořit se až do hloubky 3500 m.

Text: DP