Čínský bojový letoun J-10 stíhá západní konkurenci. Má na to?

V komunistické Číně se ve velkém zbrojí už několik let. Nicméně informace o nových čínských zbraních se dostávají do zahraničí se značným zpožděním. Navíc Čína, podobně jako kdysi Sovětský svaz, není v tomto ohledu nijak přehnaně sdílná. A tak mnohdy jedinou možností, jak získat nějaké údaje, jsou oficiální přehlídky či letecká show.

Na začátku listopadu se konala Airshow China 2016 v městě Zhuhai. Jde o tradiční výstavu, kde mívají premiéru výtvory čínského vojenského i civilního leteckého průmyslu. Letos si na ní odbyl oficiální premiéru nejnovější bojový letoun Chengdu J-20. Nicméně vedle něj se předvedla i s širokou paletou výzbroje také nejnovější verze B již zavedeného bojového stroje Chengdu J-10. Jde z čínského pohledu o zásadní letoun, jelikož vlastně představuje první zcela originální čínskou konstrukci bojového proudového letounu a je považován za čínský ekvivalent americké F-16 Fighting Falcon.

Odpověď na F-16 a MiG-29

Dodnes se ve výzbroji čínského letectva nachází velké množství licenčních i nelegálních kopií sovětských letounů nebo jejich čínských derivátů. Ale už v 80. letech minulého století bylo čínským pohlavárům jasné, že kopírovat nelze donekonečna a že je také potřeba zvýšit úroveň čínského leteckého průmyslu. První vlaštovkou byl typ J-8 ze 70. let, což byla jakási zvětšenina MiGu-21. V 80. letech přišel na řadu notně překonstruovaný J-8II, ale především začal vznikat typ Chengdu J-10 zvaný též Mocný Drak, který se pro export označuje jako F-10 Vanguard. Konstruktéři dostali od vedení strany za úkol postavit stroj, který by byl odpovědí na americký F-16 a ruský MiG-29. Vývoj začal už někdy v roce 1981, nicméně práce na vlastním letounu se datují do roku 1988.

Původně mělo jít jen o čistě stíhací letoun, což byly i první F-16 a MiG-29, ale nakonec čínské letectvo požadovalo multifunkční stroj přesně v souladu s trendem, který se začal na konci 80. let prosazovat. J-10 tedy měl být frontový bojový letoun určený k ničení vzdušných cílů a zároveň schopný provádět údery i na cíle pozemní a námořní pomocí řízené i neřízené výzbroje. Konstrukční práce i výroba prototypů probíhala v naprostém utajení a také se značnými potížemi, důkazem budiž fakt, že první prototyp J-10 se do vzduchu dostal až v roce 1998. Čínský průmysl ovšem stále nebyl na takové úrovni, aby letoun vznikal v čistě domácí režii. Na vývoji se podíleli ruští odborníci, a to se týká především motorů. Ostatně Čína má dodnes značné problémy se svými domácími proudovými motory, proto ve velkém dováží pohonné jednotky pro stíhací, ale i dopravní a transportní letouny právě z Ruska.

Cesta k „béčku“

Sériová výroba J-10 se rozběhla až v roce 2003. To už svět o existenci J-10 věděl, ale Čína jej oficiálně předvedla až v roce 2007. Západní odborníci J-10 překřtili na „čínskou F-16 za poloviční cenu“, nicméně schopnosti původního J-10 jsou na úrovni F-16 prvních sérií (v americké terminologii F-16A/B Block 10 nebo 15). Dnes jsou ve výzbroji čínského letectva asi čtyři stovky původních J-10 a tvoří vedle ruských Su-27 a jejich čínských derivátů páteř vzdušných sil. Existuje jednomístná i cvičná dvoumístná varianta, přičemž letoun může nést protileteckou i protizemní a protilodní výzbroj až do hmotnosti 6 tun na 11 závěsních. Vedle toho je vybaven i dvouhlavňovým kanonem ráže 23 mm ruského původu.

Nyní se na Airshow China 20016 poprvé oficiálně představil J-10B, ale opakuje se situace jako u původního J-10 i jiných čínských zbraní. Svět o jeho existenci ví už přinejmenším od roku 2013, nicméně teď je jeho existence oficiálně potvrzena. I když je J-10B velmi podobný svému předchůdci, jde vlastně o další generaci bojového letounu. Je to podobné jako například u F-16, její nejnovější verze mají s první F-16A společnou jen aerodynamickou koncepci trupu. J-10B je srovnáván s nejmodernější F-16E Block 60 a podle čínských zdrojů J-10B při simulovaných vzdušných soubojích na hlavu porazil Šenjang J-11, což není nic jiného než v Číně vyráběný moderní Suchoj Su-27SK Flanker. I když je existence J-10B již pár let známou věcí, vypadá to, že i jeho vývoj se opozdil. Sériové stroje totiž začaly přicházet k bojovým útvarům čínského letectva až v minulém roce.

Moderní vybavení, ruský motor

O problémech svědčí i to, že stejně jako u původního J-10 má i „béčko“ v útrobách motor ruské výroby nikoliv některý z čínských typů. Jde o typ Saturn-Ljulka AL-31FN, který pochází z Su-27, nová verze motoru dává „béčku“ vyšší výkony, například maximální rychlost přesahuje 2 Machy. Větším výkonům napomáhá i změněný vstupní otvor vzduchu do motoru, který je nově tvarován dle nejnovějších poznatků aerodynamiky. V konstrukci trupu je využito vetší množství kompozitních materiálů, stroj je tedy i lehčí. Hlavní změny se však odehrály na poli avioniky a elektronického vybavení.

J-10B má nový radar kategorie AESA – jde o radar s pevnou fázovou anténou, vlastní skenování provádí elektronicky vychylovaný radarový paprsek. U původního J-10 byl klasický radar s mechanicky natáčenou radarovou anténou. J-10B je prvním čínským bojovým nadzvukovým strojem s radarem kategorie AESA. J-10B má také moderní systém řízení fly-by-wire, kdy pilot ovládá stroj prostřednictví počítače, který přenáší pohyby kniplu na řídící plochy letounu prostřednictvím elektronických impulsů vedených elektrickými kabely, nikoliv přes mechanicko-hydraulickou soustavu. Kabina je samozřejmě vybavena digitálními přístroji a zobrazovacími LCD displeji.

Izraelský původ?

V souvislosti s J-10 nemůžeme nezmínit spekulace, které jej provázejí už od jeho vzniku. Je totiž až nápadně podobný izraelskému typu Lavi, a mnozí odborníci se domnívají, že J-10 z izraelského letounu přinejmenším vychází. Lavi byl projekt izraelského bojového letounu, který byl v roce 1987 zrušen ve prospěch nákupu dalších amerických F-16. Traduje se, že k tomu došlo kvůli velmi silnému tlaku americké vlády, která nerada viděla emancipační snahy Izraele v oblasti letecké výzbroje. Paradoxní je, že se při vývoji Lavi využily i technologie a prvky právě z F-16, a to i za přispění amerických firem. Zajímavé je, že v roce 1987 byl projekt Lavi ukončen, a rok na to začal vznikat J-10. Dodnes Izrael i Čína popírají, že by Lavi a J-10 měly cokoliv společného. Nicméně ruští specialisté, kteří se na vývoji J-10 podíleli, tvrdí, že Čína technickou dokumentaci k Lavi opravdu od Izraele odkoupila, a dokonce prý i jeden stroj Lavi v Číně viděli.

Text: DP