46 000 mrtvých, zraněných a zajatých. Nejkrvavější bitva v USA byla nevídaným masakrem

Okolí známého městečka v Pensylvánii bylo na začátku července 1863 na první pohled ideálním bojištěm. Křižovatku hned deseti cest doplňovala železnice a okolní terén se vlnil několika pahorky a vyvýšeninami, z nichž nejvýznamnějšími byly Seminary Ridge a Cemetery Ridge. Na jejich úpatí rostly dubové lesy a mezi nimi se rozkládala pole osetá obilím. Ze strategického hlediska představovalo jedinou vadu na kráse několik potoků a bažinatých úseků, které ztěžovaly nebo přímo znemožňovaly přesuny děl a těžkých vozů.

Dvě armády, které se k místu střetnutí pomalu blížily, nemohly být rozdílnější. Válkou zoceleným Jižanům velel generál Robert E. Lee, který už Unii zasadil několik tvrdých úderů (často v situaci, kdy měl daleko méně mužů). Z toho také pramenil jeho optimismus u Gettysburgu. Jeho Armáda severní Virginie měla kolem 72 000 mužů, z nich většina byla v poli od začátku války. Své různě vyspravované šedé uniformy doplňovali o nouzové kousky šatstva často provizorně barvené pomocí skořápek ořechů do žlutohněda.

Přečtěte si také: Výročí: Před 150 lety skončil největší americký válečný masakr

Protivníkem zkušeného generála Lee byl George G. Meade, kterého Abraham Lincoln jmenoval do čela seveřanské Potomacké armády jen tři dny před bitvou. Jeho taktikou byla opatrnost, jeho hlavní zbraní pak početní převaha – měl k dispozici přes 112 000 vojáků, z nichž nakonec do bitvy zasáhlo 94 000. Na rozdíl od Jižanů byli Seveřané mnohem lépe živení a vybavení.

Začalo to botami

Nepřekvapí proto, že k bitvě došlo neplánovaně ve chvíli, kdy si brzy ráno 1. července 1863 na výstroj chudí Jižané chtěli v Gettysburgu opatřit boty. Jižanská armáda v té době bojovala daleko na severu na území nepřítele a plenění zdejších měst, vesnic a farem bylo účinnou metodou, jak získat zásoby a zároveň oslabit soupeře.

Než se ale Jižané dostali od severozápadu k městu, zpozorovaly je jízdní hlídky Potomacké armády a informovaly velení. První šarvátky propukly už dopoledne, ani jedna strana ale neměla u Gettysburgu početnější jednotky. To se ale brzy mělo změnit. Střety byly čím dál prudší a zapojovalo se do nich stále víc vojáků.

Odpoledne prvního dne bitvy se příliš roztažená obranná linie Potomacké armády začala hroutit a Seveřané ustupovali přes Gettysburg na jih. V ulicích města propukl zmatek, v němž se Jižanům podařilo zajmout na 5 000 vojáků Unie. V jedné z potyček byl zabit také jeden z nejrespektovanějších generálů Unie John F. Reynolds.

Unionisté nicméně dostávali další a další posily a navíc mohli zaujmout výhodné postavení na pahorku jižně od Gettysburgu. Odsud se je následujícího dne pokusil generál Lee vyhnat masivním útokem pěchoty a dělostřelectva, ale neuspěl. Útok kvůli zmatkům začal až v 16 hodin odpoledne a setkal se se zuřivou obranou Jižanů. Ti nakonec na vrcholu kopce po vystřílení veškeré munice nasadili bodáky a přešli do protiútoku. Celý průběh bitvy můžete sledovat zde:

Picketův útok

Největší masakr ale nastal třetí den bitvy 3. července 1863, v americké vojenské historii je znám jako Pickettův útok. Po masivním dělostřeleckém ostřelování měla na Seveřany udeřit divize generála George E. Picketta doplněná o četné další brigády, celkem 11 500 mužů. Jejich úkolem bylo přejít dvoukilometrovou pláň, obsadit hřeben známý jako Cemetary Ridge a vrazit hluboký klín do obrany Seveřanů.

Útok zahájila palba ze 172 děl, která trvala asi hodinu a půl. Jižanům odpovídalo 130 děl Potomacké armády a obě strany zaznamenaly velké ztráty. Celkově bylo v bitvě u Gettysburgu vypáleno na 55 000 dělostřeleckých granátů. Přestože ostatní velitelé generála Lee od frontálního útoku na střed Seveřanů zrazovali, ten dal nakonec v 15:10 rozkaz k útoku.

I přes prudkou dělostřelbu a značné ztráty postupovaly konfederační jednotky směrem k protivníkovu postavení pod rozvinutými prapory rychlostí sto až sto deset kroků za minutu. Po překonání nekonečné pláně zbývalo prořídlým jednotkám zdolat necelých 300 metrů stoupání k vrcholu hřebene, kde Seveřané vybudovali kamennou zídku. V tu chvíli se do nich zakousla palba z pušek, která dál kosila jejich řady. Byl zabit generál Richard B. Garnett, muži ale postupovali sveřepě dál.

To nejhorší ale čekalo nahoře. Děla schovaná za zídkou spustila kartáčovou palbu z bezprostřední blízkosti, která kosila útočící Jižany po desítkách. V boji o děla padl další jižanský generál Lewis A. Armistead, Seveřané ale začali kolísat a zaskočeni sveřepostí Jižanů se místy dávali na útěk. Velitelé Potomacké armády nicméně zachovali chladnou hlavu, zkonsolidovali jednotky na křídlech, a nakonec těžce pošramocené Jižany vrhli zpět. Pickettův útok tudíž skončil fiaskem, do původních pozic se vrátilo něco přes 5 000 mužů.

Mohlo by vás také zajímat: Symbol otrokářství zmizí. Bývalé hlavní město Konfederace se zbavuje sochy generála Leeho

Rozhodující bitva

Generál Lee vyhodnotil své úsilí prorazit linie Seveřanů jako porážku a od Gettysburgu odtáhl. Bitva je dodnes nejkrvavějším vojenským střetnutím na území USA. Na obou stranách bylo shodně něco přes 23 000 mrtvých, zraněných, zajatých nebo pohřešovaných vojáků. Utkalo se zde 6 % Američanů z 29 států ve věku, kdy byli schopni vojenské služby, mezi nimi i mnoho Čechů, většinou na straně Unie.

Bitva měla rozhodující vliv na další průběh války. Jižané ztratili šanci na uznání Konfederace ze strany Velké Británie a Francie a už nikdy nepronikli na území Severu. Den po bitvě 4. července 1863 navíc padl Vicksburg ve státě Mississippi obléhaný vojsky Severu.

Zdroj: U.S. Army, American Battlefield Trust, Gettysburg Pennsylvania

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom

Posedlost sluncem

Dokumentární / Cestopisný / Historický / Kulturní a společenský