Putinovo největší selhání: Bitva o Kyjev měla být drtivým triumfem, Rusové se však rekordně zasekli
V lednu 2026 ruská invaze na Ukrajinu délkou svého trvání překonala Velkou vlasteneckou válku. Zatímco v roce 1945 po necelých čtyřech letech bojů Stalinovi rudoarmějci zahnali Němce tisíce kilometrů na západ a obklíčili Berlín, o 80 let později jejich Putinem verbovaní potomci zamrzli v bahně stovky kilometrů od Kyjeva. Ukrajinská metropole se přitom měla stát už v prvních hodinách a dnech ruské invaze snadnou kořistí útočících Putinových armád.
Operace začala 24. února 2022, kdy ke Kyjevu zamířilo od severovýchodu z ruského území přibližně 20 000 vojáků, dalších 30 000 vojáků překročilo hranice ze sousedního Běloruska. Cílem Rusů bylo Kyjev obklíčit a město nejpozději za deset dnů dobýt. Tato „dekapitace“, tedy symbolické odseknutí hlavy ukrajinského státu, měla vést ke zhroucení dalšího odporu a následnému obsazení celé Ukrajiny.
Hned první den měly klíčovou roli sehrát vrtulníkové výsadky na letiště Hostomel ležící jen několik kilometrů od Kyjeva a výsadky speciálních ruských sil shozených na padácích přímo do třímilionového města. Ani jedna z těchto taktik ale neuspěla.
Letiště bránilo asi 300 příslušníků ukrajinské Národní gardy, z nichž se většina v reálném boji ocitla poprvé, přesto se jim podařilo několik vrtulníků zničit. Hostomel po tuhém boji padl, Ukrajinci ale ještě týž den zorganizovali protiútok 4. brigády rychlé reakce ukrajinské Národní gardy podporovaný nejméně dvěma ukrajinskými bitevníky Suchoj Su-24 a MiG-29 a Rusy vytlačili. Ti se následující den sice Hostomelu znovu zmocnili, nikdy ho už ale k letecké přepravě nevyužili a na konci března 2022 se odsud stáhli.
Čtěte také: V Rusku zastřelili velitele ponorky. Na Ukrajině měl nařídit raketový útok na město.
Zbraně pro Kyjev
V samotném Kyjevě bylo první den invaze cílem ruských výsadkářů zajmout prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho rodinu. Komplex budov kolem sídla prezidenta byl ale zabarikádován a obráncům se ruské výsadkáře dvakrát podařilo odrazit. Pokud se Putin domníval, že bude mít na své straně obyvatelstvo metropole, mýlil se. Někteří ukrajinští vojáci se sice přidali na stranu Rusů, byli ale rychle zlikvidováni.
Proti útočníkům se naopak postavili vedle Národní gardy a pravidelných jednotek včetně 72. mechanizované brigády také dobrovolníci. Zelenskyj vyzval obyvatele města, aby na Rusy útočili pomocí Molotovových koktejlů, a starosta Kyjeva Vitalij Kličko nechal týž den rozdat 18 000 pušek. Následující den 25. února pak dobrovolníci obdrželi víc než 25 000 útočných pušek a přes 10 milionů nábojů, ale také ruční protitankové granátomety (RPG) a přenosné protitankové komplety.
Kyjevský přízrak
Bojovalo se i ve vzduchu, kde se do obrany hlavního města zapojila ukrajinská 40. brigáda letectva. Největší proslulost získal tajemný „Kyjevský přízrak“, který měl se svým letounem MiG-29 během prvních 30 hodin invaze sestřelit nad Kyjevem dvě letadla Su-35, dvě Su-25 a po jednom Su-27 a MiG-29. Pokud by to byla pravda, jednalo by se o první stíhací letecké eso 21. století. Později se ale prokázalo, že šlo o takzvanou městskou legendu, která nicméně posilovala vůli obránců k odporu.
Ruská letecká technika i tak zaznamenala vážné ztráty. Podle tehdejšího ukrajinského vrchního velitele Valerije Zalužného bylo jen první den invaze sestřeleno šest ruských letadel a několik vrtulníků. Ztráty ale byly i na straně Ukrajinců – večer 25. února byl nad Kyjevem sestřelen plukovník Olexandr Oksančenko přezdívaný „Šedý vlk“. Jeho Su-27 dostal zásah ruskou protiletadlovou střelou S-300 a zřítil se do jednoho z kyjevských sídlišť.
Kolona tanků viditelná z oběžné dráhy
Čtyři dny po začátku invaze bylo zřejmé, že se obrana Ukrajiny nezhroutila, naopak nabírá na síle. Kde neuspěli výsadkáři a sabotéři, měla přijít ke slovu těžká technika. Vyztužená obrana Kyjeva se měla utkat s tankovými jednotkami, které se k ukrajinské metropoli blížily ze severu od běloruského Gomelu.
Nic ale neprobíhalo podle plánu. Kolona tanků a obrněných i nákladních vozidel dlouhá kolem 60 kilometrů byla sice vidět až z oběžné dráhy, na zemi ale narazila na chabou logistiku, sílící ukrajinský odpor a záludnosti terénu. Nejhorším nepřítelem se nakonec stalo utajení, které mělo počátek u samotného Putina. Většina ruských jednotek netušila ještě 24 hodin před invazí, co je čeká, takže chyběly nejen pohonné hmoty, voda a potraviny, ale také mapy a povědomí o tom, co je vlastně cílem operace.
Vozidla v zasněženém a zabahněném terénu zapadala a musela se tak soustředit na zpevněných silnicích. To brzy způsobilo asi největší zácpu vojenské historie, v níž podle BBC uvízlo na 1000 tanků, kolem 2400 obrněných vozidel, 10 000 vojáků a desítky nákladních aut a cisteren se zásobami. Ukrajinci navíc vyhodili do vzduchu mosty a zaplavili rozsáhlá území, což postup ještě víc zkomplikovalo.
Rusové vraždí a ustupují
„Místo dobytí Kyjeva během prvních dvou dnů kampaně, na čemž byl (Putinův) plán založen, se jim po téměř dvou týdnech stále nepodařilo město plně obklíčit,“ komentoval 8. března šéf americké CIA William J. Burns situaci, v níž se útočící ruská armáda ocitla. Rusům se místo toho povedlo obsadit města a vesnice severozápadně od Kyjeva, kde zejména v Buči a Irpini došlo k plenění obchodů a masakrům civilistů. Kyjev mezitím trpěl pod údery raket, které dopadaly na obytné čtvrti, zasáhly ale také plně obsazenou porodnici.
Nedostatek zásob a především munice ale učinil ruské síly zranitelnými. Toho využila posílená ukrajinská armáda k protiútoku s cílem Kyjev plně osvobodit. Britští zpravodajci tak 25. března hlásili, že ukrajinské síly zatlačily Rusy na 35 kilometrů od města. O čtyři dny později Moskva oznámila, že své síly z okolí Kyjeva stahuje.
Mohlo by vás také zajímat: Rekordní zásah Ukrajinců. Drony zaútočily na ropnou rafinerii 1750 kilometrů od hranic
Ukrajinci ukořistili množství ruské obrněné techniky, další pak zničili v bojích. Proti tankům obyvatelé v okolí Kyjeva útočili Molotovovými koktejly, na pozice Rusů pak pomocí mobilních telefonů naváděli dělostřeleckou palbu. Jen ve vesnici Zdviživka tak bylo rozstříleno 370 opuštěných zaplachtovaných náklaďáků. Na počátku dubna 2022, pouhý měsíc po začátku invaze, bitva o Kyjev skončila Putinovou porážkou. Vládce Kremlu poté svůj zrak obrátil k Donbasu.
Zdroj: Royal United Services Institute, BBC
Video, které jste mohli minout: Válka na Ukrajině mohla zuřit až u slovenských hranic. Všechno to změnila jediná bitva
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
