Americká invaze na Grenadu se proměnila ve fiasko s desítkami mrtvých. Došlo i na střílení do vlastních vojáků
Ukázková operace amerického námořnictva, letectva a speciálních jednotek proti Venezuele ze začátku ledna 2026 předvedla, jak daleko se Pentagon v plánování podobných úderů posunul. Ne vždy se ale americkým silám dařilo splnit svůj cíl takto bezbolestně. Příkladem operace plné chyb, omylů a nedorozumění, zaplacených značnými oběťmi, může být invaze na Grenadu v roce 1983.
Grenada je malý ostrovní stát velký přibližně jako Malta, který byste našli na jižním konci Malých Antil, pásu sopečných ostrovů ve východním Karibiku. Vzhledem k tomu, že se Grenada nachází jen asi 170 kilometrů od pobřeží Venezuely, dalo by se s nadsázkou říct, že americké námořnictvo zdejší vody dobře zná. Právě sem totiž v říjnu 1983 zamířila americká flotila v čele s vrtulníkovou výsadkovou lodí USS Guam, aby podpořila útok přibližně 7000 amerických vojáků na ostrov bráněný asi 1500 grenadskými vojáky a 800 Kubánci.
Přečtěte si také: Největší a nejvýkonnější vrtulník ozbrojených sil USA unese stíhačku F-35. Je dlouhý jako dva kamiony
Ostrov umírněného marxismu
Oficiálním důvodem invaze byla obava o bezpečnost přibližně 500 amerických studentů medicíny, kteří studovali na tamní soukromé Univerzitě svatého Jiří. Ve skutečnosti se ale Washington ochotně připojil k obavám některých dalších karibských zemí z vnitropolitického vývoje Grenady, která se stala nezávislou na Velké Británii teprve v roce 1974.
V zemi vládl umírněný marxista Maurice Bishop, který si velmi dobře rozuměl s Kubou a Sovětským svazem, vybudoval armádu (PLA) cvičenou kubánskými a sovětskými instruktory a v Point Salines poblíž hlavního města Saint George’s stavěl velkokapacitní letiště. Představa, že Moskva získá po Kubě v Karibiku další „přistávací plochu“, znervóznila administrativu Ronalda Reagana natolik, že začala s přípravou invaze.
Naléhavá zuřivost
Operaci nazvanou Urgent Fury (Naléhavá zuřivost) urychlil vojenský převrat na Grenadě z 13. října 1983 vedený generálem Hudsonem Austinem. Bishop byl při něm zatčen a popraven, jeho tělo se nikdy nenašlo. Zatímco nebylo jisté, co nová vojenská vláda Grenady provede dál, o postupu Washingtonu už bylo jasno.
Přestože šlo o největší vojenskou operaci USA od války ve Vietnamu, provázela Urgent Fury od počátku značná míra improvizace, mnohdy hraničící s chaosem. Příslušníci výsadkových a speciálních sil neměli aktuální mapy, cíle byly často zakreslovány rukou. O obraně ostrova, úrovni výcviku jeho obránců a vojenské technice se Pentagon jen dohadoval. Překvapením tak byly nejen odolné obrněné transportéry sovětské výroby, ale také stovky Kubánců bránících spolu s grenadskou armádou pozice.
Jde se na věc
Invaze byla naplánována jako přepadová akce, při které dojde ke zničení protivníka a obsazení ostrova jediným úderem. Ten začal ráno 25. října 1983 v 05:00 místního času. Už v noci předtím se uskutečnil průzkum vyloďovací pláže, při kterém na rozbouřeném moři zahynuli čtyři příslušníci Navy SEALs. Stali se tak prvními, zdaleka ale ne jedinými americkými oběťmi invaze.
Útok se rozvíjel na několika frontách, vrtulníkový výsadek rangerů do Saint George’s ale narazil na silnou palbu z pevnosti Fort Frederick, která sestřelila dva UH-60 Black Hawk. Zahynuly posádky obou vrtulníků i dalších osm mužů z výsadku. Zbylé čtyři stroje nedokázaly na omezeném prostoru přistát, takže rangeři museli použít lana. Na zemi přitom narazili na tuhý odpor zesílený kulomety obrněných transportérů. Odpor pevnosti Fort Frederick zlomil až letecký úder, při němž byl zasažen i nedaleký ústav pro duševně choré, o jehož existenci američtí vojenští plánovači neměli ani tušení. V jeho troskách zahynulo 18 pacientů.
Dobře připravení obránci
Po prvním dni bylo možno konstatovat, že výsledek zaostával za očekáváním. Ostrov byl sice izolován a podařilo se zajistit menší letiště Pearls, část studentů ale zůstávala mimo dosah amerických jednotek. V guvernérově sídle se bránil obklíčený výsadek příslušníků SEAL a vládní budovy v St. George’s byly stále v rukou obránců. Podle tvrzení amerických vojenských zdrojů byli obránci dobře připraveni a rozmístěni a kladli tak tuhý odpor, že plnou kontrolu nad ostrovem se americkým silám podařilo získat až 26. října.
Následujícího dne se tak podařilo jednotkám námořní pěchoty, která se vylodila i s obojživelnými vozidly, vyprostit příslušníky SEAL a obsadit rezidenci guvernéra. Vojáci postupovali k výšinám nad hlavním městem a do bojů se zapojovali i příslušníci 82. výsadkové divize, jejíž letadla nepřetržitě přistávala na rozestavěném letišti v Point Salines.
Americké ztráty rostou
Dalšího dne (27. října) odpoledne velení nařídilo veliteli operace, viceadmirálu Josephu Metcalfovi, kombinované letecké a lodní ostřelování údajných kasáren Calivigny, ležících východně od letiště Point Salines. Po hodinovém ostřelování začaly vrtulníky vysazovat příslušníky Rangers na přistávací ploše kasáren, přičemž došlo ke katastrofě. Dva stroje se srazily a odletující části rotorů zasáhly asi 25 rangerů. Kasárna byla nalezena prázdná, na místě přitom byli mrtví a zranění američtí vojáci.
Trvalým problémem v průběhu invaze navíc zůstával fakt, že komunikační kanály obou složek amerických sil, tedy námořnictva (U.S. Navy) a armády (U.S. Army), nebyly kompatibilní, takže se veškeré informace složitě předávaly přes satelit. V jednom případě kvůli tomu vrtulníky námořnictva omylem zaútočily na vlastní jednotky. Výsledkem bylo 17 zraněných amerických vojáků, z toho tři těžce.
Nespokojený Kongres
Přes odpor PLA a Kubánců se už 28. října 1983 podařilo americkým jednotkám situaci na ostrově konsolidovat a postupně likvidovat zbylá ohniska odporu. Američané ztratili 19 mužů a 116 jich bylo zraněno. Na straně grenadské armády PLA bylo 45 mrtvých a 337 zraněných vojáků. Kubánci přišli o 29 zabitých a 59 zraněných mužů, 638 jich padlo do zajetí.
Mohlo by vás také zajímat: Vojenská invaze do Grónska? Chceme ho jen koupit, tvrdí Trumpův ministr.
Evakuovat se podařilo 536 studentů, což americká veřejnost přijala s jásotem. Menší nadšení už panovalo v americkém Kongresu, který tvrdil, že ho prezident Reagan invazí na Grenadu obešel. O útoku ostatně nebyla včas informována ani vláda britské premiérky Margaret Thatcherové. Vůdce pučistů zmizel a nebyl nikdy nalezen, hrozba vývozu revoluce do Střední Ameriky ale byla zažehnána. V zemi v roce 1984 proběhly demokratické volby a v roce 2009 bylo letiště v Point Salines pojmenováno po Maurici Bishopovi.
Zdroj: Army University Press, Marine Corps Association
Video, které jste mohli minout: Nejmodernější válečná loď USA se umí perfektně schovat. Potom vytasí svůj ničivý arzenál.
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
