Hoďte je přes palubu! Kvůli malému letadlu Američané utopili vrtulníky za miliony dolarů
Snímek amerických námořníků snažících se svrhnout do moře z paluby letadlové lodi nepoškozený vrtulník je ikonickou připomínkou chaotické evakuace ze Saigonu na konci dubna 1975. Jaké drama se na palubě lodi odehrávalo a proč bylo nutné drahý stroj obětovat?
Bylo 29. dubna 1975, když se nad letadlovou lodí USS Midway plující v Jihočínském moři objevila civilní cessna zjevně toužící po několika desítkách metrů volné plochy k přistání. Paluba amerického kolosu ale byla plná vrtulníků účastnících se operace Frequent Wind, během níž USA ze Saigonu evakuovaly kolem 7000 Američanů a jihovietnamských spojenců prchajících před postupující armádou komunistického severního Vietnamu.
Přečtěte si také: Nejodpornější čin Američanů přinesl brutální smrt až 500 lidí. Dodnes o něm nechtějí mluvit
Letadlo bez rádia
Jednomotorovou Cessnu O-1 Bird Dog pilotoval major jihovietnamského letectva Buang Ly. V chaosu provázejícím evakuaci objevil dvoumístný stroj používaný k leteckému průzkumu odstavený na malém letišti na ostrově Con Son poblíž Saigonu a podařilo se mu do něj kromě sebe napěchovat i manželku a pět dětí. Vzhledem ke své hodnosti a zapojení do války na straně USA logicky předpokládal, že vítězní komunisté s jeho rodinou nebudou jednat v rukavičkách.
Buang s přetíženým letadlem odstartoval a zamířil nad moře. Jeho cílem se stala téměř 300 metrů dlouhá letadlová loď, jejíž paluba ale byla zaplněná vrtulníky. Protože neměl rádio, snažil se svůj úmysl posádce USS Midway sdělit formou ručně psaných vzkazů, které shazoval při opakovaných průletech nad palubou: „Můžete přesunout ty vrtulníky na druhou stranu, můžu přistát na vaší ranveji, mohu letět ještě další hodinu, máme dost času na přesun. Prosím zachraňte mě, manželku majora Buanga a pět dětí.“
Vzkaz se nakonec dostal až do rukou kapitána lodi Lawrence „Larryho“ Chamberse, který stál před nelehkou volbou. Buďto vyklidí palubu, jak Buang požadoval, nebo musí malý stroj nouzově dosednout na hladinu. Chambers tento typ letadla dobře znal – stroj neměl zatahovací podvozek, takže jakmile by se dotkl vln, převrátil by se na střechu a potopil se i s posádkou.
Kapitánův risk
Chambers se rozhodl Buanga a jeho rodinu zachránit. „Když jsem veliteli leteckého personálu řekl, že uvolníme palubu pro přistání malého civilního letadla, zahrnul mě nepublikovatelnými výrazy,“ vzpomínal Chambers půl století po dramatických událostech v rozhovoru pro americkou CNN.
Kapitán nařídil otočit obří kolos proti větru a posádka se dala do práce. Kdo měl ruce, pomáhal shazovat vrtulníky do moře. Přes palubu šly stroje jihovietnamské armády, amerického letectva i CIA v hodnotě přes 30 milionů dolarů. Buangovi se na uvolněnou plochu podařilo přistát, jeho malé letadlo po dosednutí palubní personál doslova chytal rukama, aby ho silný vítr neodfoukl do moře. „Byl to nejspíš ten nejvíc statečný parchant, jakého jsem za celý svůj život potkal,“ okomentoval Buangův výkon Chambers.
Mohlo by vás také zajímat: REPORTÁŽ: Srpy, kladiva a strýček Ho. Všechny války jsou svinstvo, vzkazují Vietnamci k výročí
Chambers hodně riskoval. Nejenže se stal jako první Afroameričan kapitánem letadlové lodi, ale ve funkci byl teprve od ledna 1975, tedy jen několik měsíců. Později přiznal, že se na shazování vrtulníků z paluby USS Midway radši nedíval, aby nevěděl, kolik jich vlastně bylo. Byl si jistý, že ho čeká vojenský soud a domníval se, že i tato okolnost by mu mohla uškodit. Ničeho ale nelitoval: „Lidský život je víc než jakákoliv technika.“
Zdroj: CNN, National Museum of American Diplomacy
Video, které jste mohli minout: Agent Orange dodnes způsobuje utrpení ve Vietnamu a USA, ovlivnil i útoky žraloků
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
