Řekové chtějí znovu postavit antický Rhodský kolos! Jak by měl vypadat?

Kopií Rhodského kolosu je i Titán z Braavosu ze slavné Hry o trůny

Jeden ze sedmi divů starověkého světa se možná dočká reinkarnace.

Kdyby kalendář neukazoval únor, zněla by zpráva jako aprílový vtípek. Iniciativa evropských architektů totiž hodlá znovu postavit Rhodský kolos, rozměrnou sochu na ostrově Rhodos, která by upomínala na stejnojmenný starověký div světa. Ačkoliv jejich argumenty pro obnovu sousoší neznějí špatně, celý finančně nákladný projekt přesto vzbuzuje pochybnosti.

Svědek jiných časů

Historický Rhodský kolos byla bronzová socha boha Hélia postavená u starořeckého přístavu Rhodos. Vznikla kolem roku 300 před naším letopočtem k oslavě odražení makedonského dobyvatele Démétra I. Poliorkáta, přičemž materiál na stavbu ostrované získali právě prodejem ukořistěné nepřátelské flotily. Navzdory svému statutu jednoho z divů světa se však Rhodský kolos nedočkal dlouhého života – ani ne 80 let po jeho vybudování jej v roce 226 př. n. l. zničilo zemětřesení. Poslední zbytky sochy zřejmě v 7. století po invazi na ostrov zabavili Arabové.

Socha přesto po dobu života tajila v lidech dech a později se stala mimo jiné i inspirací Sochy svobody. Nejnověji si její fantaskní inkarnaci mohou prohlížet diváci seriálu Hra o trůny – zdejší Bravoský titán je překopírován z nejznámější podoby Rhodského kolosu. Má podobu desítky, ne-li stovky metrů vysokého bronzového muže rozkročeného nad vstupem do přístavu. Lodě tak proplouvají mezi jeho nohama. Jak dopočítali statikové, skutečný Rhodský kolos byl zřejmě mnohem skromnější. Dosahoval zřejmě "pouze" výšky 30 metrů a nohy měl u sebe. Pokud by skutečně byl rozkročený, socha by se pod svou vlastní tíhou zhroutila.

Iniciativa architektů však hodlá novodobý Rhodský kolos přizpůsobit spíše jeho domnělé, nikoliv skutečné podobě. Jejich plán počítá s rozkročenou sochou o výšce kolem 150 metrů, která bdí nad přístavištěm. Krom parádní atrakce turistů, kulturního střediska a knihovny by socha měla sloužit také jako maják.

Pouhá atrakce

Projekt počítá s pokrytím sochy solárními panely, které by uspokojily energetické nároky. Taktéž se počítá s ochranou před zemětřesením – podle návrhu by socha byla vybavena inteligentním systémem reagujícím na otřesy či poryvy větru. Namísto umístění na pouhé dvě nohy by ostatně tato verze kolosu stála jako trojnožka – socha by byla zezadu podpírána třetím pilířem maskujícím se jako součást jejího obleku.

Celkové náklady na stavbu jsou odhadovány na 283 milionů dolarů, přičemž investory hledají stavaři po celém světě. Jejich nadějí je, že Rhodský kolos na ostrov přiláká davy turistů a oživí řeckou ekonomiku. Přesto lze s úspěchem pochybovat, že se na projekt finance nakonec podaří získat.

Řecko dnes skutečně není zrovna v situaci, kdy by si mohlo dovolit podporovat budování podobně monstrózní sochy, respektive nikoliv bez protestů veřejnosti či finančníků. Argument, že by socha přilákala turisty, jistě nelze ignorovat. Již dnes je však Řecko známou turistickou destinací, nelze jej proto ani přeceňovat.

Ladislav Loukota