Příroda vrací úder: Komáři s malárií nás lépe ucítí

Anopheles stephensi Zdroj: Wikimedia Commons

Komáři postiženi parazitem způsobujícím malárii mají lepší čich. Jdou intenzivněji po lidském potu a tedy po nás. Bojme se...

Častým cílem parazitů je dostat se z jednoho organismu do druhého a evoluce jim zařídila širokou paletu možností, jak toho dosáhnout.

Motolice Dicrocelium dendriticum dokáže přinutit mravence, aby povlával na vrcholu travního stébla, neboť se potřebuje dostat do pasoucí se ovce. Prvok Toxoplasma gondii mění u myši chování tak, že jsou neopatrnější a zároveň odvážnější, což jim zvyšuje pravděpodobnost ulovení kočkou. Motolice podivná (Leucochloridium paradoxum) se dostane do „tykadla“ mlže, kde mění jeho barvu a začne pulsovat, čímž celého tvora zvýrazní.

Výsledek? Mlž na sebe strhne pozornost ptačího predátora a stane se potravou. Jeden ze strunovců dokonce dokáže dohnat svého hmyzího hostitele až k sebevraždě. Nakažený cvrček či kobylka skočí do vody, kde se utopí, což strunovci vyhovuje. Dospělci se totiž živí právě ve vodním prostředí. A jak to souvisí s malárií?

Malárie útočí

Touto tropickou a subtropickou chorobou onemocní 200 milionů lidí ročně, přičemž to pro zhruba 770 000 z nich skončí fatálně. Malárii sice roznášejí komáři rodu Anopheles, ale způsobuje ji prvok druhu Plasmodium falciparum známý pod českým názvem zimnička tropická. Samičky komárů živící se krví (samci jsou vegetariáni sající rostlinné šťávy), infikované plasmodii, jsou, co se týče nalezení lidského jedince, zvýhodněné před jejich nenakaženými družkami. Lépe totiž cítí lidský pot.

Aby myšlenka nezůstala jen ve stadiu pouhopouhé neodzkoušené hypotézy, vypracoval James Logan se spolupracovníky z London School of Hygiene jednoduchý pokus. Vystavil komářímu sání silikonové ponožky, jež byly nasáklé (ano, prostě a jednoduše smrděly) potem pokusných osob. Pak jen stačilo sledovat, jestli se množství sání infikovaných a zdravých samiček nějak výrazně liší. Výsledkem byly zhruba trojnásobné „bodnutí“ a pokusy o sání v případě plasmotických komářic oproti nenakaženým jedincům. „Tyto výsledky naznačují, že malaricky infekční samice jsou více přitahovány k lidským pachům, než neinfikovaní komáři,“ píší autoři odborné studie Malaria Infected Mosquitoes Express Enhanced Attraction to Human Odor publikované na odborném webu plosone.org.

Cestovatelé, pozor!

Co z toho vyplývá pro běžného cestovatele? Protože očkování proti této poměrně běžné tropické chorobě je zatím pouze ve stadiu vývoje, musí poutník i domorodec použít to, co je. Kdo se potí víc, je ve větším ohrožení. Za poslední dvě století byly do výzkumu a léčby malárie investovány stovky milionů dolarů. Přestože svítá na lepší časy, běžné použití očkovací vakcíny je zatím stále snem tropických lékařů.

Topi Pigula