Nejslavnější prostitutky v dějinách. Přes postel až na trůn

Slavný film Pretty Woman vypráví příběh novodobé Popelky – doplněný o to, že jeho hlavní hrdinka je prostitutka. Přesto se jí splní všechny sny a získá si lásku i snubák vysněného miliardáře. Připadá vám to jako pohádka? Omyl, takových příběhů jsou dějiny plné!

Nevěstka Rachab, která může za krizi na Blízkém východě

Že prostitutka může vykonat spoustu dobrého, dokazuje už Bible. A to v příběhu o nevěstce jménem Rachab. Pokud můžeme Starému zákonu věřit, tak žila v Jerichu někdy kolem roku 1400 před naším letopočtem. Byla to inteligentní, samostatná a velmi cílevědomá mladá žena – a tak měla jedinou šanci, jak se tehdy uplatnit: stát se prostitutkou.

Na film Pretty Woman se můžete podívat na Primě v sobotu ve 21:40

Tak měla nezávislost, nemusela poslouchat manžela a měla vlastní příjem. Zřejmě natolik dobrý, že když dosáhla středního věku, mohla si pořídit vlastní nevěstinec v centru města, kde už prodávala jen své podřízené. Není divu, že právě do jejího domu rozkoše zamířili židovští zvědi, kteří chtěli o Jerichu získat informace, než ho dobudou.

Když po zvědech místní vládce pátral, ukryla je Rachab tak dobře, že je nikdo nenašel. A jako bonus jim ještě prozradila vše o obraně města a jeho slabinách. Protože nevěstince jsou tradičně místem, kam míří vojáci, věděla toho zřejmě víc než dost. Když Jozue na základě jejích informací Jericho opravdu dobyl, nechal ji žít a ani jí nenechal zbourat její dům neřesti. Dobytím Jericha se židovskému vojsku otevřely pomyslné dveře do nitra země Kanaán…

Pokud vám ani tohle nestačí, ještě připomeneme, že Rachab je také uvedena v rodokmenu Ježíše Krista – je tedy jeho přímým předkem…

Aspásia, holka z Atén, která má na svědomí demokracii

Za každým silným mužem stojí stejně silná žena, říká jedno staré přísloví. Příběh aténské prostitutky Aspásie je toho výborným dokladem. Narodila se někdy kolem roku 470 před naším letopočtem. V Aténách se začala živit jako hetéra – neboli prostitutka pro nejvyšší společnost. K tomu nestačilo ovládat jen dovednosti postelové povahy. Aspásie si uměla s muži i vyprávět; byla to žena nesmírně vzdělaná, přirozeně inteligentní a současně charismatická. Není divu, že za ní docházeli ti nejslavnější a nejmoudřejší občané města.

Došlo to tak daleko, že se do ní zamiloval i vládce města, slavný Perikles. Dokonce kvůli ní zapudil svou manželku a místo ní si vzal Aspásii. Do jejich domu chodili ti nejvěhlasnější učenci, například slavný Sokrates, který si údajně hetéry velice vážil a dokonce se od ní mnohému přiučil. Periklés je obecně pokládán za jednoho z tvůrců aténské demokracie, která zase dala vzniknout evropské demokratické tradici. A za to všechno vděčíme mimo jiné také jedné aténské prostitutce…

Nell Gwynová: z ulice do ložnice krále

Nell Gwynnová byla obyčejná pouliční prodavačka zeleniny u divadla pana Bettertona. V 17. století, kdy žila, se s touto funkcí vždy spojovalo i to, že když měl návštěvník divdla zájem o víc než mrkev nebo kaupustu, poskytla mu dívka i něco navíc. Víc to asi rozebírat nemusíme, že… Jednoho dne přijel na představení král Karel II., kterému se velice zalíbila, vzal si ji tedy do svého paláce a udělal z ní svoji milenku.

Přestože byl král v té době ženatý a měl řadu jiných milenek, podařilo se Nell omotat si krále kolem prstu. Své konkurentky dílem pomluvila, dílem nechala otrávit a stala se tak jeho favoritkou. Strávil s ní velkou část života, měl s ní dva syny a měla zásadní vliv na všechna jeho důležitá rozhodnutí – včetně těch politických.

Díky takové blízkosti s králem se mohla stát jednou z prvních ženských hereček v Evropě – do její doby směli hrát i ženské role jen muži. A ještě jedna „drobnost“ – přiměla svého královského partnera postavit královskou nemocnici pro veterány, zřejmě první opravdovou nemocnici na světě…

Theodora: dcera krotitele medvědů, která vládla světu

Roku 497 se v Byzanci narodila mladá dívka jménem Theodora. Jejím otcem byl krotitel medvědů v místním cirkusu, což ani dnes ani tehdy nebylo právě prestižní zaměstnání. Už od mala si přivydělávala hraním v divadle a také prostitucí. Člověk by řekl, že z takových začátků člověk nemůže vystoupit na společenský vrchol – ale Theodoře se to povedlo.

Po celé Konstantinopoli se proslavila svými sexuálními eskapádami. Historik Prokopios o ní tvrdil, že neuměla zpívat ani hrát na žádný hudební nástroj (což patřilo k povinným dovednostem hetéry), a tak si tento nedostatek vynahrazovala množstvím partnerů. Jedním z nich se stal i jistý Pitrus Sabbatius, z nějž se později stal největší římský císař Justinián I. Do mladé prostitutky se zamiloval tak, že aby si ji směl vzít, nechal změnit zákony impéria – až do jeho sňatku se šlechtic nesměl za žádných okolností oženit s hetérou…

Překvapivě se ukázalo, že Theodora je nejen talentovaná postelová akrobatka, ale současně i vynikající politička a především žena, která dokáže vycítit, jaká je nálada lidu. Zabránila lidovému povstání, čímž Justiniánovi zachránila trůn, vydala zákony, podle nichž mají dcery stejná dědická práva jako synové, dále vydala výnos proti kuplířství, často cestovala zemí a starala se o výstavbu sídelního města. Šlo o jednu z prvních a na dlouhá staletí nejúspěšnějších bojovnic za to, čemu dnes říkáme ženská práva.

Nám ji dodnes připomíná chrám Hagia Sofia v Istanbulu, kde se Theodora a Justinián brali…