Kdo byli tajemní Denisované? Nový lidský druh!

Samotná Denisova jeskyně, místními zvaná Medvědí skála, je z hlediska paleontologických výzkumů nadmíru zajímavá. Moderátorka ruského televizního vysílání ji dokonce nazvala archeologickou Mekkou.

"Denisovu jeskyni vytvořila voda v silurském pískovci. Její hlavní prostorná síň je asi 33 metrů dlouhá, 11 metrů široká a 10 metrů vysoká. Jinak nezajímavá jeskyně je skalní klenotnicí ukrývající paleontologický poklad – 20 různých vrstev, které dokumentují lidské osídlení ze středního paleolitu, počínaje obdobím před 125 tisíci lety až do pozdního středověku," vysvětluje Dagmar Gregorová ve článku na popularizačním serveru osel.cz.

Do širšího vědeckého povědomí vešla až po publikování článku v prestižním časopise Nature, který odhalil genetické rozdíly mezi denisovany, neandertálci, moderním člověkem a šimpanzem. Najednou se zjistilo, že my lidé máme zcela nového příbuzného, pro něhož zatím nemáme vědecké jméno. "Neandertálci se liší od moderních lidí v průměru o 202 nukleotidových pozic, Denisované v průměru o 385 pozic a šimpanzi o 1462 pozic," píší autoři článku v Nature.

Jak „denisovci“ vypadali, nevíme. "Podle později nalezené stoličky, jejíž DNA potvrdila příslušnost ke stejnému druhu, můžeme pouze soudit, že minimálně měli velmi robustní dentici,“ přiznává Miloš Macholán v časopisu Živa. Hominidé z Denisovy jeskyně se od moderních lidí liší více než neadertálci. Fantastickou zprávou je, že nový lidský druh sdílel společný prostor spolu neandertálci i moderními lidmi. Byla objevena nová kultura, nový lidský druh, o němž nevíme vůbec nic a je otázkou, zdali se o něm někdy dozvíme víc.

Byli to lidé?

Prohlásit někoho za člověka je vždycky poněkud riskantní. Věřící to vidí jako nemístné vměšování se do Božího záměru a ateisté zase chtějí mít všechno "pinktlich" popsané. Vždyť člověk moudrý, tedy Homo sapiens může být jen jeden a historie lidského rodu je díky velmi podrobnému zkoumání neobyčejně zašmodrchaná. První hominid, Homo erectus, opustil Afriku před 1,9 milionem let a jeho putování a vývoj, stejně tak jako vymírání jednotlivých lidských linií, je neustále vystavováno novým důkazům a přehodnocování.

Když se na začátku tohoto tisíciletí našly v jeskyni sibiřské Altaje pozůstatky paleolitických hominidů, nebyla to nikterak zásadní událost. Nic nenasvědčovalo tomu, že půjde o zásadní polínko na hranici sporů o vývoji našeho druhu. Teprve až když tým vědců vedený švédským evolučního genetikem Svante Pääbem z Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku izoloval a analyzoval DNA z prstní kůstky zhruba sedmiletého děvčátka, vybuchla vědecká bomba. Původně jednoduché prohlášení typu "ano, byli to lidé druhu Homo neanderthalensis" se ukázalo být mnohem komplikovanější a svou dohru má i dnes.

Politická korektnost zabíjí vědu?

Ve hře je opatrnost a "politická korektost". Vzhledem k odchylkám by se dali Denisované prohlásit za poddruh současného člověka. U zvířat i rostlin je tento postup naprosto běžný a široce používaný. Jenže poddruh našince, to zní skoro jako "podčlověk". Analýza DNA obyvatel Tibetu a Nepálu ukázala, že tamní obyvatelé jsou nositeli varianty genu EPAS1. Tušíte, u koho byla nalezena? Správně, u Denisovanů.

Další znaky mají naši čerstvě objevení a přesto vyhynulí příbuzní společné s obyvateli ostrovní Melanésie. Proto by mohla být data vzešla z výzkumu ošklivě (dez)interpretována. Nutno ovšem dodat, že každý z nás má v sobě část genetické výbavy neandrtálce. Dovolme si drobnou pointu nakonec: V 18. století meditoval poustevník Dionisij (Děnis, Denis) v jeskyni, jež v současnosti nese jeho jméno. Kdo ví, třeba dumal zrovna o tom, jak složité jsou cesty lidské a záměry Boží...

Topi Pigula