Deštné pralesy vymírají. Můžeme za to my

Ničení tropických deštných pralesů má zřejmě ještě větší dopady na životní prostředí, než se dříve myslelo. Vědci totiž zjistili, že odlesňování v Brazílii vede k tomu, že stromy mají menší, slabší semena, u nichž je méně pravděpodobné, že z nich vyroste nový strom. Uvádí to nová studie, kterou zveřejnil časopis Science.

Vědci věří, že jde o evoluční proces, který způsobuje, že z lesů mizí velcí ptáci. Právě ti mají dost velké zobáky, aby se krmili plody stromů, a pak jejich semena trousili na dalších místech.

Pedro Jordano z biologické stanice Donana ve španělské Seville zpravodajskému serveru BBC News řekl, že jedním z velkých překvapení pro vědecký tým bylo, jak rychle tyto změny probíhají. "Překvapilo nás, jak rychle odlesňování může ovlivnit nejen mizení fauny, ale také evoluci charakteristických znaků rostlin –jen během několika generací," prohlásil Jordano.

Atlantický deštný prales v Brazílii býval druhdy domovem celé řady rostlin a zvířat. S příchodem cukrových a kávových plantáží na počátku 19. století byl však rychle zničen a v současnosti zůstává jen asi 12 procent původního pralesa.

Aby vědci posoudili následky, posbírali a prozkoumali více než 9000 semen z palem nasbíraných v oblasti deštného pralesa. Tam, kde prales postihlo značné odlesnění, byla semena mnohem menší než ta, která pocházela z nezasažené části pralesa.

Nejúžasnější druhy, které lidstvo objevilo roku 2012

Vědci posuzovali širokou škálu faktorů, které ke zmenšení semen mohly vést, jako je klima, úrodnost půdy či lesní příkrov. "Ale nenašli jsme důkazy pro žádný z těchto vlivů," dodal Jordano, který v Brazílii vedl výzkum společně s univerzitou v Sao Paulu. "Tím hlavním faktorem bylo, že zmizeli velcí ptáci živící se ovocem," řekl.

ČTK