VIDEO: Na vlky v mongolské tajze jen s puškou z doby Petra Velikého můžete vyrazit na Primě PLAY

Každý rok urazí přes 400 km. Darhatové, poslední skuteční kočovníci v Mongolsku, ženou svá stáda pustými pláněmi na okraji tajgy, z níž útočí vlci. Ti zaujímají v jejich představách významné místo – Darhatové věří, že člověk a vlk se narodili ze stejné nebeské matky vlčice. V nebi mluvili stejným jazykem a tak si dodnes dokážou lidé a vlci na volání vzájemně odpovídat. Barvitý život kočovníků v mongolské stepi sledujte ve francouzském dokumentu Tajga na Primě PLAY.

Sami si odlévají kulky a vyrábějí náboje. Do pušek, jejichž některé části pocházejí z doby Petra Velikého, už se stejně žádné nedají sehnat. Skupina 140 Darhatů je zřejmě poslední, která se nevzdala kočovného způsobu života. Těžké věci převážejí na jediném nákladním autě a za svými stády se přesouvají většinou na koních nebo pěšky. Část svého majetku a zásob mají uskladněných ve vesnici, kde dožívají staří a některé děti chodí do místní školy.

Vztah Darhatů k vlkům je komplikovaný. Z respektu nevyslovují slovo vlk nahlas, ale nazývají je obrazně chlupatá hlava, housenka, král hory... Staří pastevci vzpomínají, jak za války, když se Mongolové bránili proti Japoncům, otrávili vojáci všechnu vodu. Staří pastevci tehdy vlčím voláním lákali vlky, které pak zastřelili a pili jejich krev. Číňané používají části vlků ve své tradiční medicíně a za čerstvou mrtvolu vůdce vlčí smečky zaplatí i 1000 dolarů.

Přesto Darhatové loví vlky hlavně proto, aby ochránili stáda. Vlci dokáží stádo zdecimovat, jsou chytří a útočí pokaždé z jiné strany. Paraziti z jejich trusu navíc vyvolávají u zvířat nemoci. Vlci se v Mongolsku lovili odpradávna, dokonce s pomocí dravých ptáků. Už na dvoře Čingischána se chovalo přes 1000 loveckých orlů a sokolů.

Život kočovníků v mongolské stepi sledujte ve francouzském dokumentu Tajga na Primě PLAY.

(mih)