Povolání snů: egyptským vykradačem hrobek

Egyptská revoluce přinesla do země politický neklid a spolu s ním také výnosné příležitosti pro zloděje archeologických pokladů. Jak napsal zpravodajský server BBC, v blízkosti domů kolem velkých pyramid se dnes v zemi objevují výkopy a šachty mizící hluboko v zemi.

Mezi Egypťany se udržuje sen o rychlém zbohatnutí, k němuž člověku může dopomoci nález hlavně zlatých historických předmětů, říká archeolog Usáma Šimí, který se stará o památky v blízkosti pyramid. Některé tunely spadají kolmo do země a jsou tak hluboké, že když tam shora vhodíte kámen, nevidíte ho dopadnout. Jiné se do země noří pozvolna a je možné do nich vstoupit. Šimí ví, že dotírat na viníky je nebezpečné, protože jsou většinou ozbrojení.

V Egyptě jako na Měsíci

Nelegální výkopy se nemnoží jenom v okolí velkých pyramid. Hodinu cesty od nich v Dašhúru, který je poblíž známé Lomené pyramidy krále Snofrua, se země podobá měsíční krajině, jak je hustě posetá krátery z výkopů. V Sakkáře a Abúsíru si pro čerstvě vykopané objekty přišli do skladu muži se zbraněmi. Chtěli získat předměty, které ještě nebyly zaregistrovány a prozkoumány. Kolik jich ukradli, nikdo neví. Nejinak je tomu na jihu v Luxoru. V tamním Údolí králů s jeho úžasnými chrámy jsou stále archeologické poklady.

V minulých dvou letech je policie zavalená vyšetřováním odvážných krádeží, při nichž se zloději k památkám prokopali pod zemí. V Luxoru se často do země šachty noří uvnitř domů, které jsou v blízkosti starobylých lokalit. Egyptolog Kent Weeks z Americké univerzity říká, že situace je horší než kdykoli v minulosti.

Sen o rychlém zbohatnutí

"Vždy se tu nelegálně kopalo, ale po revoluci je to horší," přitakává velitel policejní jednotky specializované na cestovní ruch a památky Husní Husajn. Popírá ale, že by někde byly ještě chodby, o nichž policie neví, a tvrdí také, že vše, co bylo ukradeno, se podařilo dohledat. "Víme, co se tady děje," říká hrdě s tím, že díky jeho lidem se krádeže podařilo vypátrat.

Bohužel je to ale jinak a není těžké to dokázat. Obchod s archeologickými vykopávkami je v Egyptě nelegální. Obchodníci zaměření na starožitnosti proto v Káhiře pracují ve skrytu. Jeden z egyptských kolegů zpravodaje BBC se u jednoho takového vydával za zástupce britského sběratele a odborníka na egyptologii. Obchodník mu důvěřoval a ukázal mu kolekci artefaktů starých 3000 let. Souhlasil i s tím, že je možné předměty nafilmovat. Měl jenom podmínku, že sám při tom nesmí být v záběru. Nebyl ani proti tomu, aby přišel pravost kolekce ověřit archeolog, a byl ochoten ji celou prodat za pouhých 5000 dolarů (100 000 korun).

Náklaďáky plné pokladů

Weeks situaci vysvětluje ekonomickými důvody. Egypťané vždy věděli, že nálezy lze dobře zpeněžit. Nyní je jim pobídkou špatná bezpečnostní situace a rostoucí nezaměstnanost. Lidé se přestali bát policistů a vojáků. Za takového stavu může být egyptské kulturní dědictví v ohrožení, upozorňuje profesor Weeks.

"Je možné, že byly ukradeny tisíce předmětů, přesně to nevíme," konstatuje. Samotným předmětům zkáza nehrozí, jelikož zloději o ně pečují, aby je zpeněžili, a sběratelé je chtějí zachovat pro své sbírky. Ale ztrácejí se historické a archeologické souvislosti, které jsou podle Weekse cennější než předměty samotné. "Odkud pocházejí? V jaké hrobce byly nalezeny? Vedle kterých předmětů? To jsou informace, které jsou provždy ztraceny ve chvíli, kdy je předmět ukraden," vysvětluje Weeks.

Lidé obývající okolí pyramid v Gíze říkají, že se v okolí objevují stále nové šachty a že někdy u nich vidí parkovat nákladní auta. Nelze proto věřit úřadům, které tvrdí, že jsou vykopávky střeženy a že nelegálně už nikdo kopat nemůže.

ČTK