Co kdyby najednou vybuchly všechny sopky? Video ukazuje katastrofální následky
Planeta sopek – Den V
Sopečná erupce je málokdy vítaná událost. Tlak sopečných plynů uvolňujících se z magmatu dosáhne určité meze, kdy tlakové napětí může porazit nadložní vrstvy. V té chvíli se do atmosféry uvolní sopečné plyny.
V závislosti na různých podmínkách sopka vyvrhne různé množství materiálu. Může dojít k výlevné, tedy klidné erupci, kdy láva pouze volně vytéká do vzdálenosti několika desítek kilometrů. Snadno ale dojde také k tzv. výbušné erupci, kdy sopka prudce vyvrhuje sopečný materiál, pokud se špatně tekuté magma spojí s velkým množstvím rozpuštěných plynů. Následky obou typů mohou být devastující, a to nejen pro své okolí.
Výbuch sopky Zdroj: Getty Images
Výbuch sopky je pro okolí zdrcující Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Lávové proudy sopky Kilauea dosahují až k moři Zdroj: iStock
Sopečná činnost na Islandu se dá předvídat jen stěží Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Sopka Taal Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Sopka Taal za svou existenci zabila 6 000 lidí Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Roztavená láva vytéká ze sopečné pukliny na poloostrově Reykjanes. (16.3.2024) Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Sopka Etna se v historii stala strůjcem mnoha katastrof Zdroj: iStock
Pohled z kokpitu islandské pobřežní stráže Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Výbuch sopky Zdroj: Getty Images
Výbuch sopky je pro okolí zdrcující Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Lávové proudy sopky Kilauea dosahují až k moři Zdroj: iStock
Sopečná činnost na Islandu se dá předvídat jen stěží Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Sopka Taal Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Sopka Taal za svou existenci zabila 6 000 lidí Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Roztavená láva vytéká ze sopečné pukliny na poloostrově Reykjanes. (16.3.2024) Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Sopka Etna se v historii stala strůjcem mnoha katastrof Zdroj: iStock
Pohled z kokpitu islandské pobřežní stráže Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Popelavé nebe
Největší dosud zaznamenaná erupce se připisuje hoře Tambora v Indonésii, která roku 1815 vyvrhla takové množství prachu, že zakrylo Slunce. Teplota na severní polokouli kvůli tomu poklesla o půl stupně Celsia a rok 1816 byl známý jako rok bez léta. Pakliže takovou věc dokáže jedna sopka, nabízí se samozřejmě otázka, jakou paseku by způsobila erupce několika, ne-li všech potenciálně aktivních sopek naráz. Simulaci hrůzné hypotetické události uvidíte v pořadu Planeta sopek na Prima ZOOM.
Po celém světě je zhruba 1 500 potenciálně aktivních sopek, je však potřeba mít na paměti, že se mezi ně počítají i ty, které naposledy vybuchly před 10 000 lety. V zaznamenané historii se jich k chrlení lávy probudilo asi 550. Výbuch všech sopek naráz by vznesl do vzduchu tolik popela, že by svět připravil o sluneční světlo a ochladil planetu o 10-15 stupňů Celsia. Popel by následně spadl na zem a pokryl velkou plochu planety. Jeho přítomnost by zásoby pitné vody změnila na toxické, zároveň by kyselé deště na mnoho let znemožnily zemědělství.
Čtěte také: Když Etna vysílá kouřové signály. Záběry nejaktivnější sopky Evropy odhalují vzácný jev
V roce 2023 došlo k události, kdy se k činnosti probudilo 19 sopek naráz, a to v Itálii, na Islandu, v Japonsku, Mexiku, v Rusku či na Filipínách. Třebaže událost vzbudila lehké znepokojení, vulkanologové zachovali ledový klid. „Sopky vybuchují po celém světě a prakticky pořád. To je normální, to sopky dělají,“ uvedl na sociální síti X vulkanolog Robin George Andrews. Erupce jsou obecně tvořeny lokálními výrony magmatu pod zemskou kůrou. Pravděpodobnost výbuchu všech sopek naráz tedy není nijak vysoká.
Zdroje: Science Focus/Encyclopedia Britannica
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
