VIDEO: Noemova archa byla kulatá a postavili ji Babylóňané
Bible obsahuje návod na stavbu Archy. Jenže existuje i návod mnohem starší. Opsali ho křesťané?
Existovala Noemova archa? A pokud ano, mohla mít kruhový tvar? Klíč k odpovědím na tyto otázky je možná ukrytý na nenápadné hliněné destičce hustě popsané klínovým písmem. Vznikla v Babylónii před téměř 4000 lety a od roku 1948 ležela nepovšimnuta v pozůstalosti britského vojáka, který sloužil na Blízkém východě. Destička obsahuje podrobné a přesné pokyny, jak má archa vypadat – a to přinejmenším 1000 let před tím, než vznikla bible.
Hliněná destička v igelitové tašce
Na destičce je převyprávěn příběh o potopě světa dávno před tím, než se stal součástí starozákonní první knihy Mojžíšovy. K překvapivému objevu došlo poté, co do Britského muzea vstoupil muž s igelitovou taškou plnou drobných předmětů po svém otci sloužícím v britském letectvu. Službu měl náhodou filolog a asyrolog Irvin Finkel, který v pozůstalosti mezi upomínkovými předměty z Číny a Indie objevil i zajímavě vyhlížející hliněnou destičku.
Příběh nápadně podobný příběhu o Noemovi, jak jej známe z Bible, byl na destičku zapsán roku 1750 př. n. l., tedy o tisíc let dříve, než se dostal do Bible. Pohanští bohové se podle textu rozhodnou seslat na zemi potopu, aby se zbavili lidské rasy. Jeden z bohů si ale vybere hrdinu, který má za úkol postavit archu, na které má zachránit svou rodinu a dvě zvířata od každého druhu. V této verzi pak oním hrdinou není Noe, ale babylónská postava Atrahasis.
Destička dokonce obsahuje i podrobný návod, jak má loď vypadat. K překvapení Finkela a dalších odborníků měla mít tvar kruhu. Takové lodě se skutečně v minulosti používaly a dodnes je můžeme spatřit na Eufratu a Tigridu v Iráku. Jsou to korakly, proutěné čluny kulatého tvaru používající se k rybolovu. Jejich trup je z hustě pleteného štípaného rákosu napuštěného směsí pryskyřice a kokosového oleje. Trup je uvnitř podepřen konstrukcí.
(mih)