Mazanost se u šimpanzů dědí - vliv genů převálcoval výchovu i prostředí

Šimpanzátko

Na inteligenci šimpanzů mají geny výrazně větší vliv, než se doposud soudilo.

Šimpanzi svou inteligenci dědí asi z poloviny po předcích a vnější vlivy tak hrají v jejím rozvoji zřejmě menší roli, než se dosud soudilo. Podle agentury DPA to vyplývá z výzkumu amerických vědců, jehož výsledky byly zveřejněny v odborném časopise Current Biology.

Podobné výzkumy šimpanzů, kteří jsou nejbližšími příbuznými lidí, mají velký význam pro studium genetického vlivu na lidskou inteligenci. V případě zvířat totiž bádání nekomplikují faktory jako školní vzdělání nebo třeba sociokulturní rozdíly jako u lidí.

"Které geny přesně za pozorovatelné individuální rozdíly mohou, není zatím jasné. Další bádání snad přinese odhalení těch genů, které se v průběhu evoluce hominidů změnily a umožnily vývoj několika schopností typických pro lidi," uvedl podle DPA první autor výše zmíněné studie William Hopkins.

Badatelé do výzkumu zahrnuli celkem 99 šimpanzů (Pan troglodytes) ve věku devět až 54 let. Primáti měli za úkol vyřešit v rámci inteligenčního testu 13 různých úkolů. Vědci následně spojili výsledky testů se stupněm příbuznosti konkrétních jedinců.

Někteří z těchto šimpanzů byli vychováni lidmi, jiní svými matkami v zoologických zahradách, další pocházeli z divoké africké přírody, odkud byli před rokem 1974 převezeni do USA.

Rozdílné výsledky v testu podle očekávání neovlivnilo pohlaví ani původ šimpanzů. Některé, ale ne všechny, duševní schopnosti se však ukázaly jako dědičné.

Šimpanzi jsou nejbližší příbuzní lidí a v mnoha aspektech se jim velmi podobají. Genetická výbava lidí a šimpanzů se shoduje asi v 99 procentech. Šimpanzi žijí v afrických savanách a tropickém deštném pralese. Podle organizací na ochranu zvířat v současné době existuje na Zemi 170.000 až 300.000 šimpanzů, jejich počet ovšem výrazně snižuje ničení jejich přirozeného životního prostředí a obchod s mláďaty.

ČTK