Video zachytilo nejošklivějšího žraloka na světě. Má vystřelovací čelist a měří až šest metrů

Většinu exemplářů žraloka šotka, které si mohli biologové prohlédnout na vlastní oči, vytáhli z moře rybáři jako nechtěný úlovek při komerčním rybolovu. V roce 2019 zachytila kamera dálkově řízeného podvodního plavidla při průzkumu Tichého oceánu u ostrova Jarvis v naprosté temnotě podivného živočicha s dlouhým výrůstkem na hlavě, ale až nedávno se ho podařilo identifikovat. Samec vzácného žraloka šotka měřil 3,3 metru a dle odhadů byl zhruba 50 let starý.

Teprve o pět let později se ho (patrně spíš ji – samici) vědcům znovu poštěstilo nafilmovat v přirozeném prostředí. Oba videozáznamy umožnily trochu víc tyto vzácné žraloky prozkoumat. „Prakticky nic o nich nevíme,“ konstatoval Alan Jamieson, ředitel Centra pro hlubinný výzkum Univerzity Minderoo v Západní Austrálii a spoluautor studie publikované v časopise Journal of Fish Biology.

A rare deep-sea goblin shark has been observed alive in its natural habitat for the first time, according to new research

Until now, living goblin sharks had only been documented after being caught on fishing lines and brought to the surface
pic.twitter.com/mYiDCqkVtE

— Nature is Amazing ☘️ (@AMAZlNGNATURE) June 13, 2026

Zákeřný lovec

O jeho existenci už ale vědí dlouho. Jako nový druh ho na základě exempláře vyloveného v Japonsku popsal a taxonomicky zařadil americký ichtyolog David Starr Jordan v roce 1898. Žralok šotek je jediným zástupcem čeledi hlavorohovitých, která se začala vyvíjet už před 125 miliony let. Proto se mu říká živoucí fosilie.

Příroda

První video velkého bílého žraloka ve Středozemním moři. Legendu z Čelistí natočil potápěč

Název žralok šotek (v angličtině goblin shark, latinsky Mitsukurina owstoni) se inspiroval japonskou mytologickou postavou tengu, která se zobrazuje s dlouhým nosem. Žralok skutečně má dlouhý plochý čenich, který se s věkem zkracuje. Prvním pozorovaným kusem bylo mládě jen přes metr dlouhé, jinak ale tito žraloci mohou dorůst délky až šesti metrů. Mají růžovošedou kůži na měkkém těle a malé ploutve. Když plavou, jejich tlama zůstává zatažená v hlavě, ale při lovu obrovskou rychlostí vystřelí čelist dopředu, jako by ji měli na gumičkách, a ostrými špičatými zuby schramstnou rybu, korýše nebo oliheň. Nepohybují se nijak rychle, což jim pomáhá šetřit energii v mrazivých hlubinách oceánu, kde je o vydatnou stravu nouze. Nejsou to mrštní predátoři, jako žraloci bílí nebo mako. I ke kořisti se přibližují pomalu, dokud nejsou „na dostřel“. Pak už jejich ostré čelistní zbrani nic neunikne.

Přečtěte si také: Nově objevený žralok chodí po mořském dně u pobřeží a maskuje se skvrnitou kůží

Zákeřně překvapovat kořist jim umožňují také Lorenziniho ampule, mimořádně citlivé orgány v hlavě, které detekují elektrická pole vysílaná svalstvem jiných živočichů. Žralok tak dokáže na dálku lokalizovat oběť, která je v temných vodách prakticky neviditelná.

Příroda

Pětimetrový žralok zaútočil na surfaře. Podívejte se, jak dopadlo jeho rozkousnuté prkno

Na člověka neútočí

Pozorován byl u břehů Atlantiku, Pacifiku i Indického oceánu, objevil se dokonce i v Evropě u pobřeží Francie a Portugalska. Ale není třeba se bát, není znám žádný případ, kdy by zaútočil na člověka. Obvykle se vyskytuje 240 až cca 910 metrů pod hladinou, což je jeden z důvodů, proč je tak těžké ho zahlédnout. Záznam z roku 2024 zachytil samici dokonce v hloubce 2270 m. Badatelé na ni narazili při průzkumu příkopu Tonga, v podvodní trhlině v Tichém oceánu. Nachystali jí návnadu, kterou sice opovrhla, ale plula před kamerou dostatečně dlouho na to, aby si ji mohli pořádně prohlédnout. Setkání ukázalo, že žralok šotek se nedrží jen u pobřeží, ale pluje i daleko do středu Pacifiku.

Mohlo by vás také zajímat: Další krvavý útok žraloka na australském pobřeží. Svědkyně popsala dramatický boj ve vodě

„Vidět nejikoničtějšího ze všech hlubinných žraloků živého a zdravého v jeho přirozeném prostředí je jedinečná čest,“ napsal v prohlášení hlavní autor studie Aaron Judah, mořský biolog z Havajské univerzity v Mānoa. „Nové objevy, jako je tento, ukazují, že v našem hlubokém oceánském domově je stále co objevovat.“

Zdroj: Smithsonian Mag, U.S. Fish & Wildlife Service

Video, které jste mohli minout: Plavba zrádnými Splitskými vraty: Kapitán popsal rizika úžiny, kde vyhasly životy čtyř Čechů