Za všechno může sex! Dokonce i u archeopteryxe

Prapták archaeopteryx neměl prý své peří původně kvůli létání. Mělo ho především chránit před chladem a hlavně ho zdobit. Tento závěr vyplývá podle agentury DPA z nové vědecké studie zveřejněné v prestižním časopise Nature. Badatelé však zároveň našli náznaky, že létat mohl.

Předchůdci ptáků prý již před 150 miliony let tokali. Neměli sice namlouvací rituály tak propracované jako dnešní ptáci, "ale v nějaké formě je již zřejmě provozovali," konstatoval podle DPA spoluautor studie Oliver Rauhut z Mnichovské univerzity Ludvíka Maxmiliána.

Paleontologové podrobili výzkumu jedenáctou nalezenou fosilii archaeopteryxe, která byla objevena teprve v roce 2011. Zachovalost tohoto exempláře umožnila dosud nejlepší výzkum tělního pokryvu zástupců tohoto rodu.

Bádání ukázalo, že praptákovi rostlo peří po celém těle a že se původně nevyvinulo k létání. Paleontologové ovšem našli také náznaky, že archaeopteryx létat mohl.

"Zvlášť zajímavá jsou postranní pera na ocase, která jsou aerodynamicky tvarována, a mohla hrát tedy důležitou roli při schopnosti létat," doplnil podle DPA další spoluautor článku Christian Foth.

Archaeopteryx je ptákům podobný dinosaurus, který žil na konci jurského období před asi 151–148 miliony let. Živil se zřejmě rybami, kraby, bezobratlými a možná i drobnými savci. Dosahoval délky asi 40 až 50 centimetrů a hmotnosti kolem jednoho kilogramu.

ČTK