Vlci zabili v Krkonoších 2 čerstvě narozená telata. Co bude dál?

Na Erlebachových boudách zabili a sežrali vlci dvě čerstvě narozená telata. Podle ochránců přírody se jedná o jednoznačně dobrou zprávu, neboť hospodáři sice byla způsobena škoda, ale tu je stát podle zákona č. 115/2000 Sb. o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy povinen uhradit. V tomto případě poputuje žádost na příslušný krajský úřad.

Smrt hned po narození

Hospodář pasoucí stádo na enklávě Erlebachových Bud kontaktoval pracovníky Správy KRNAP, kteří ostatky telat ohledali. Na zabití obou zvířat se podílely přinejmenším dvě šelmy, spíše ale více. Většina masa (odhadem asi 50 kg) byla zkonzumována během jediné noci, což opět nasvědčuje podílu většího množství zvířat. Rysa ostrovida je možné v tomto případě vyloučit, protože mu neodpovídá způsob ulovení kořisti, ani velké množství zkonzumovaného masa. Pokud vezmeme v úvahu způsob ulovení a stav obou nalezených telat, lze se přiklonit k závěru, že tato dvě telata zabili vlci.

„Vzhledem k tomu, že se jedná o první známý případ napadení skotu velkými šelmami v Krkonoších, byla získaná fotodokumentace zbytků usmrcených zvířat konzultována se zkušenými odborníky z Hnutí DUHA a Správy CHKO Broumovsko, kteří potvrdili správnost výše uvedených úvah a podobnost zdokumentovaných škod se škodami prokazatelně způsobenými vlkem v oblastech jejich působení,“ říká zoolog Správy KRNAP Jiří Flousek.

Jenom procházeli?

Nejedná se o první výskyt vlků v našich nejvyšších horách. Vlci do Krkonoš pravděpodobně migrují ze Saska a přilehlých polských Borů dolnoslezských. Výskyt vlků v Krkonoších byl poprvé zaznamenán v roce 2000, četněji je registrován od roku 2009 (celkem 10 evidovaných nálezů do roku 2013) a v letech 2014–16 přibylo dalších osm údajů. S ohledem na výskyt rozmnožujících se vlků v CHKO Kokořínsko-Máchův kraj a jejich pravidelný výskyt v CHKO Broumovsko v letošním roce lze očekávat i jejich četnější pohyb na území Krkonoš. Zatím ale usuzujeme, že v případě Erlebachových Bud se nejspíše jednalo o migrující smečku, protože žádný další případ napadení domácích zvířat nebyl v Krkonoších nahlášen.

Otázkou je, co nahlášený nález udělá s veřejným míněním. Vzhledem k tomu, že nejvíce ručních zbraní u nás nemá armáda, ale civilní obyvatelstvo hlásící se k mysliveckému svazu, je jistá pravděpodobnost, že by mohli ucítit povinnost „chránit“ další dobytek před stržením.

Zajímavosti

Vlci

Syndrom Červené karkulky

V tomto případě se nejedná o nějakou literární nadsázku. Když v roce 2001 proběhl průzkum mezi myslivci zaměřený na jinou, méně démonizovanou šelmu, rysa, tak pro pro zákonem posvěcený odlov se vyslovila drtivá většina oslovených. Zároveň od roku 2001 stoupl počet myslivců, kteří se anonymně přiznali k pytláctví na chráněném druhu zvířete – tedy že si rysa „střelili“. Dá se spekulovat, že v případě vlka by šlo o podobnou, ne-li horší (pro vlka) situaci. V nedaleké minulosti lidé (např. v obci Staré Hamry) sepisovali petici mající dosáhnout povolení odstřelu vlků. Zdůvodněním byla ochrana obyvatel. Právě tady se projevuje výše zmíněný „syndrom Červené karkulky“ podporovaný mysliveckou touhou chránit lidi, dobytek a nikoliv divoká a vzácná zvířata.

Peníze až v první řadě

Ale možná je je v pozadí i jiný zájem. Josef Jirát to v časopise Myslivost vyjádřil v korunách. „Za období 1995 až 2001 bylo ročně (při převážně vzestupné tendenci), v průměru uloveno 1885 kusů hlavní spárkaté zvěře (z toho 473 ks jelení, 1280 ks srnčí a 133 ks černé zvěře - nepočítáme 64 ks daňčí a 53 ks mufloní zvěře a 3 ks jelence), což představuje asi 40,4 tun zvěřiny. Při předpokládané roční spotřebě masa jednoho vlka na horní hranici uváděného rozpětí 800 kg, bez započítání možné konzumace několika hospodářských zvířat, drobných živočichů a rostlinné potravy, by vlci ubrali myslivcům z průměrné roční "úrody" 6,4 tun zvěřiny, což činí necelých 16 % celkem evidované "vyprodukované" vybrané zvěřiny a ve finančním vyjádření je to při dnešních výkupních cenách zvěřiny ztráta asi 320 tisíc Kč."

Ať už se vlci v Krkonoších usídlí natrvalo či nikoliv, 2 zabitá telata se bezesporu stanou střelivem v diskuzích na obou stranách fronty. Ochranáři budou argumentovat tím, že škoda bude nahrazena, jejich protivníci tím, že byla způsobena. Spor o tom, zdali vlci mohou přežít soužití s člověkem na našem území se povede dál. Historickým faktem ale zůstává, že v minulosti neto boj už vlci jednou prohráli a z našeho území byli vytlačeni. Nebo vybiti?

Text: správa KRNAP a Topi Pigula

http://zoom.iprima.cz/novinky/volani-divociny/vlci-zabili-v-krkonosich-2-cerstve-narozena-telata-co-bude-dal