VIDEO: Znáte Drákulova papouška? Laik si ho snadno splete se supem

Drakulův papoušek nebo tricha orlí?

Úvodem si dovolíme jednu otázku, která vychází z pojmenování ptáka, o čemž mnoho lidí řeklo, že je tak ošklivý, až je krásný. Papoušek pocházející z Papuy Nové Guiney (a nikde jinde se nevyskytuje) se anglicky jmenuje Pesquet's parrot, Vulturine parrot či Dracula parrot. Než se dostaneme k Drákulovi, jen zmiňme okrajově supy. Slovo vultur totiž znamená sup a právě toho připomíná svou lysou hlavou, o které ještě bude řeč. Jenže „supí papoušek“ je ještě jeden, a to výše zmíněný Vulturine parrot. Česky amazonek supí (Pyrilia vulturina), jež poletuje Brazílií. A samozřejmě i on má lysou hlavu.

Jak by asi správně dramaticky vypadal filmový Drákula? Krvavě rudým sametem podšitý černočerný plášť by halil štíhlé tělo s hlavou skrývají ostré špičáky. Popis, který by se hodil spíše do anotace hororu než přírodovědného článku. Jenže v případě trichy orlí (Psittrichas fulgidus), což je správný název „Drákulova papouška“, popis takřka dokonale sedí. Ostrý zoban, černý „plášť“ a krvavě rudá křídla imitující vykukující podšívku Drákulova pláště. Ostatně podívejte se na video a posuďte sami.

Proč má papoušek pleš?

Je zvláštní, že pleš u papoušku není evolučně mnohem více rozšířená, protože je vlastně výhodná. Papoušci, kteří živí v teplých oblastech nemusí mít za každou cenu hlavu chráněnou proti únikům tepla. Zato pokud se živí měkkým až nahnilým ovocem, jehož šťáva mu peří slepí, je lépe se péřové pokrývky zřeknout. Totéž platí u supů v Evropě a Africe či kondorů v Jižní Americe. Jen tam jim peří místo sladké ovocné šťávy slepila nasládlá krev mršin.

Samotná tricha nepatří mezi největší papoušky, byť žádným drobečkem taky není. World Parrot Trust na svých stránkách udává výšku 46 cm. Jeho krátký ocas působí uťatým dojmem. Jde o velmi věrný druh, což je u papoušků poměrně běžné, páry spolu zůstávají celý život. Rozhodně se mu nedá upřít jistá elegance, což spolu s jeho endemickým výskytem dodává tomuto druhu na ceně. Možná právě jeho vzácnost v souvislosti s cenou, která dosahuje na trhu, až několika stovek tisíc korun činí tento druh vzácně chovaný. Přesto ho ale v Česku lze vidět, a to kromě několika soukromých chovatelů, i v nedávno otevřeném Rákosově pavilonu pražské zoologické zahrady.

Text: Topi Pigula