Obří sršně jsou v nekonečné válce se včelami. Podívejte se, jak včelí ochránci páchají sebevraždu

Sršeň obecná je největší blanokřídlý hmyz u nás, ale kam se hrabe na sršeň mandarínskou, která je až dvojnásobně větší. S rozpětím křídel až 7,6 cm se dokonce jedná o největší vosu světa. Ano, čtete správně, sršeň patří mezi vosy.

Zatímco dělnice včel východních (Apis cerana) sbírají pyl, sršně loví jiné druhy blanokřídlého hmyzu včetně právě včel. „Rod sršní pochází v východního Himálaje a jižní Číny, kde jich dodnes žijí téměř dvě desítky druhů,“ píše Jan Žďárek v knize Hmyzí rodiny a státy. Naše sršeň obecná je jediným evropským druhem této skupiny.

Jak probíhá útok sršní?

Útok sršní na včelí základnu má svá pravidla. Nejprve musí sršní průzkumník pomocí chemických signálů informovat další jedince v hnízdě o nalezených včelách. Schyluje se k boji na život a na smrt, k boji, kde nic není předem rozhodnuto. Jediné, co je jasné, je velikostní převaha útočníků a převaha početní bránících se včel.

Motivace sršní je přitom jasná – získat larvy uvnitř včelího hnízda dutého stromu, které jsou pro tento hmyz lahůdkou. Na rozdíl od vzrostlých včel totiž nemají ochranný krunýř.

Obranné šiky včel

V případě eusociálního hmyzu, ať už to jsou včely, nebo mravenci, jsou jednotlivé role přísně rozděleny. Ne každá včela je královna, zato mnoho včel zastává role strážkyň a bojovnic, které mají naprogramováno, že není důležitý život jedince, ale život celku. Je to dáno úzkou genetickou příbuzností, která vede k tomu, že jsou včely ochotné při ochraně hnízda zahynout. Takový osud čeká mnoho bránících se včel, pokud však zůstane část populace zachráněna, byla mise obranných šiků úspěšná.

Včely strážkyně přitom nepoužívají k boji jen svá žihadla. Díky tisíce let trvajícím útokům sršní mandarínských včely vyvinuly speciální taktiku boje – ve velkém počtu neprodyšně obklopí sršního útočníka a máváním svých křídel zvýší teplotu až na 46 stupňů Celsia, což sršeň nepřežije.

Zdroj: Wikipedie