VIDEO: Nejděsivější armáda světa. Rudé mravence nezastaví NIC

Mravenec nájezdník Zdroj: Youtube

Bojovní jihoameričtí mravenci mají tu nejhorší možnou pověst. Informace o jejich nezastavitelných armádách nejsou žádné neověřené historky, ale dobře zdokumentovaná fakta.

Říká se jim také nájezdní mravenci. Jejich armáda může mít až čtvrt milionu vojáků: když se vydají na pochod, může toto vojsko měřit až několik metrů čtverečních. Zabijí opravdu většinu zvířat, která se ocitnou v cestě tohoto voje: hmyz, drobné ptáky, ale dokonce i některé menší savce.

Na rozdíl od mýtů jsou však před nimi v bezpečí lidé i další velcí savci. Už jen proto, že utéct opravdu není tak velký problém. Menší tvorečkové však mnoho šancí nemají: armáda mravenců za jediný den může pozabíjet až 10 000 zvířat!

FOTO dne: mravenec požíraný parazitickými červy

Mravenci si však nepočítají vůbec tak strojově, jak to může na videu vypadat. Jsou při svém putování velmi vynalézaví. Například před pěti lety pozorovali biologové, jak si mravenci druhu Eciton burchellii staví cesty. Když je cesta před jejich obrovskou armádou neschůdná, vyšlou napřed hlídku. I když možná by bylo lepší označení „ženisty“. Tito specializovaní mravenci nejprve cestu prozkoumají, a když zjistí, že není průchodná, udělají z vlastních těl mosty.

Britové pozorovali mravenčí silničáře v Panamě a zjistili, že nejenže předsunutá četa dává k dispozici vlastní hřbet desetitisícům, kteří ji následují, ale ještě mezi sebou rozhoduje o vhodnosti tělesných proporcí pro konkrétní výmol. Je-li díra příliš velká a dorazí-li k ní mravenec příliš subtilní, pokračuje dál a cestářskou práci ponechá tělnatějšímu kolegovi a naopak.

Zombie apokalypsa decimuje mravence

Ten, kdo velikostí do nerovnosti padne, se v ní usadí a znehybní. Až na tykadla nehne brvou, ačkoli se přes jeho hřbet valí armáda nosičů. Vyčká pět vteřin po přechodu posledního a pak se vydá do mraveniště, jako by se nic nestalo.

Nejnovější výzkumy ale ukazují, že mravenci mají na své okolí mnohem kladnější vliv, než kdokoliv mohl tušit. Na těchto mravencích totiž závisejí životy stovek druhů zvířat. Na jednom druhu mravenců závisí až 300 druhů jiných živočichů – patří tedy v ekosystémech deštných pralesů mezi ty nejméně postradatelné druhy...