Tučňáci podle nové studie nepocházejí z Antarktidy, ale z Austrálie a Nového Zélandu

Zkuste rychle a bez nápovědy odpovědět na následující otázku: Odkud pocházejí tučňáci? A pokud jste si odpověděli, konfrontujte svou odpověď s následujícími řádky.

Austrálie, nebo Antarktida?

Běžný chyták pro děti ze základní školy zní: Může se ve volné přírodě potkat tučňák s ledním medvědem? Odpověď zní ne, neboť lední medvědi žijí na severní a tučňáci (s výjimkami) na jižní polokouli. Jedni v Arktidě, druzí v Antarktidě. Roztomilých nelétavých tučňáků je na Zemi celkem 18 druhů a kupříkladu tučňák císařský (Aptenodytes forsteri), největší a nejtěžší pták této skupiny, dnes volně nikde jinde než v Antarktidě nežije. Tento druh dosahuje výšky až 122 centimetrů a váhy 22–45 kilogramů a přes veškerou nemotornost, kterou projevuje při chůzi na souši, je vynikajícím plavcem. Na první pohled to vypadá, že jsou tučňáci v mrazivých oblastech „odjakživa“, nová studie však ukazuje jiným směrem.

„Tučňáci nejprve osídlili teplé oblasti Austrálie a Nového Zélandu a teprve později se rozšířili do studených vod Antarktidy,“ píše Jessie Yeung na stránkách CNN s odkazem na studii vědců, která sledovala migrační cesty tučňáků během jejich evoluce a vyšla v prestižním vědeckém magazínu PNAS. Podílelo se na ní celkem 21 odborníků.

Krev jako důkaz

V rámci studie byly odebrány krevní vzorky všech druhů tučňáků a porovnání jejich genomů ukázalo putování tučňáků prostorem a časem. Původ tučňáků vědci totiž odhalili v oblasti dnešní Austrálie a Nového Zélandu a až změny klimatických podmínek a rozpad kontinentů je posunuly dál směrem k chladné Antarktidě.

„Asi před 12 miliony let se zcela otevřel Drakeův průliv, což umožnilo tučňákům plavat po celém jižním Atlantiku a šířit se více na subarktické ostrovy a teplejší pobřežní oblasti Jižní Ameriky a Afriky,“ dodává Jessie Yeung ve svém článku. V minulosti byla totiž oblast Drakeova průlivu, což je dnes volné moře mezi Hornovým mysem v Jižní Americe a antarktickými Jižními Shetlandami, zamrzlou oblastí. Z hlediska proudění vody a na něj navázané klima je tato oblast klíčová. Vědci dokázali, že rozrůznění tučňáků směrem k dnešnímu počtu druhů záviselo právě na proudění vody v Drakeově průlivu.

Filmové záběry ukazující tisícihlavé kolonie tučňáků vypadají, jako by je nemohlo nic ohrozit. Jenže samice kladou vždy jen jedno vejce a zdaleka ne každé mládě se dožije reprodukčního věku. Teď, když do hry vstoupily klimatické změny, ohrožení ještě zesílilo. A fakt, že prapůvodní domovina tučňáků byla v teplé Austrálii, na tom nic nemění.

Dnes se tučňáci nacházejí jak v Austrálii, tak v Antarktidě, tedy v obrovském rozmezí teplot, což by mohlo znamenat jejich vysokou adaptabilitu na teplotní změny. Bohužel opak je pravdou.

„Chceme zdůraznit, že tučňákům trvalo miliony let, než byli schopni obsáhnout tak různorodá stanoviště, a při rychlosti oteplování oceánů se tučňáci nebudou moci dostatečně rychle přizpůsobit, aby udrželi krok s měnícím se klimatem,“ okomentoval situaci Rauri Bowie, jeden z předních vědců a profesor integrační biologie na UC Berkeley. Důkazem jeho slov budiž například zmizení obří kolonie tučňáků císařských, ke kterému došlo v roce 2019. Podle vědců z britského úřadu pro výzkum Antarktidy (BAS) zkázu kolonie nejspíš způsobilo nečekaně brzké odlomení pobřežního ledu, na němž tučňáci hnízdili.