Top 10: nejjedovatější zvířata na Zemi

Některá zvířata mají jed extrémně silný: člověka zabije už velmi malé množství. Jiní tvorové mají zase jedu obrovské množství a další jsou vybaveni jedem, proti kterému neexistují protilátky.

Mořská vosa: rekordman v zabíjení lidí

Jedno z nejnebezpečnějších zvířat světa je medúza jménem čtyřhranka Fletscherova. Poměrně malá medúza je vybavena až třímetrovými žahavými chapadly posetými jedovatými buňkami. Pro palčivost jejího jedu se jí také říká mořská vosa. Jak moc nebezpečná je? O tom nejlépe vypovídají čísla: od roku 1954 zabila nejméně 5567 lidí – to je asi stokrát víc než všechny druhy žraloků dohromady.

Její jed útočí na srdce, nervový systém a také na kožní buňky. Nejhorší je ale jeho bolestivost – po zasažení způsobí člověku takovou bolest, že se většina obětí utopí nebo jim selže srdce. Jed je tak prudký, že pokud není zasažený člověk okamžitě ošetřen, většinou hned umírá. Nejlepší obranou jsou celotělové potápěčské obleky…

Jed kobry zabije i slona

Nejjedovatějším hadem je kobra královská. Působivě velký plaz může měřit až pět metrů – a to je jediné štěstí. Už velikost kobry totiž člověka varuje: kdyby byla menší, určitě by docházelo k mnohem více smrtícím nehodám. Díky bohu za její výrazné zbarvení i varovné zvětšování krku…

Jed kobry královské zabije dospělého slona indického za necelé tři hodiny – tedy pokud mu do těla vpraví maximální možné množství jedu a zakousne se do citlivého místa, jakým je třeba chobot. Člověk podlehne jedu za pár desítek minut, stačí na to jediné kobří kousnutí. Samotný jed kobry není mezi hady nejsilnější – jenže díky své velikosti ho kobra vpraví do člověka až pětkrát víc než třeba mamba černá.

Zabijácká krása

V 15 centimetrů dlouhé lastuře mořského plže homolice mramorované se ukrývá jeden z nejhorších jedů planety. Jeho síle se může vyrovnat jen málokterý jiný. Pro ilustraci: jediná kapka by stačila k zabití 20 lidí! Homolice používají jed především k lovu jiným mořských tvorů, ale samozřejmě se jím také brání, cítí-li se ohroženy.

Pokud byste někdy při potápění na tohoto tvora narazili, určitě na něj nesahejte. Jinak by na vás čekal velmi nepříjemný a dost možná i smrtící zážitek. Příznaky otravy někdy přicházejí okamžitě, jindy až po několika dnech. Nejhorší je, že na tento jed neexistuje žádný protijed. Je vlastně skoro zázrak, že jedu homolic podlehlo v moderní době jen 30 lidí…

Malá a smrtící

I když pokládáme za nejjedovatější zvířata hady, mnohem víc nebezpečných tvorů najdeme mezi bezobratlými. Prakticky vždy na jed upozorňuje pestré zbarvení zvířete. To je i případ chobotnice kroužkované.

Je velká asi jako tenisák, ale i to stačí na zabití člověka. V těle má tolik jedu, že by to stačilo na usmrcení 26 dospělých lidí během několika minut. Také na tento jed neexistuje zatím protilátka. Buďme rádi, že se tyto chobotnice vyskytují až na druhé straně planety – v mořích kolem Austrálie a Japonska.

Smrtonoš

Přestože štíry pokládáme za odporné a extrémně jedovaté, většina škorpionů příliš jedovatá není – tedy alespoň pro člověka. Jejich jed způsobuje jen lokální problémy, nejčastěji palčivou bolest v místě vbodnutí. Výjimkou, která potvrzuje pravidlo, je štír pojmenovaný výstižně smrtonoš.

Asi 10 centimetrů dlouhý škorpion žije relativně nedaleko od našich hranic – najdete už v Turecku. Jeho jedem je smrtící koktejl neurotoxinů, které způsobují celou řadu problémů neslučitelných s životem. Nejprve přichází závrať a prudká bolest, později silné křeče, které člověka paralyzují a nakonec zabijí.

Sérum proti jedu tohoto štíra sice existuje, ale přesto na jeho bodnutí stále umírají lidé. Štíři totiž žijí v odlehlých oblastech; a když někoho bodnou, většinou se k zasaženému dostane pomoc už příliš pozdě…

Smrtící odranec smrtící

Odranci patří k těm nejméně přitažlivým zvířatům, jaká si jen dokážeme představit. O co hůř, mají extrémně silný jed – mezi rybami dokonce vůbec nejsilnější. Jeho jed můlže být pro člověka smrtící, ale spíš kvůli tomu, že k zasažení dochází ve vodě; když se člověk přestane ovládat, může se utopit.

A ovládat se přestane po zasažení jedem odrance smrtícího prakticky každý. Jeho jed je děsivě palčivý - existují dokonce zdokumentované případy lidí, kteří se pokoušeli zasažené místo odříznout z těla. Tímto místem bývá nejčastěji noha – odranec má totiž jed v ostnech na zádech, takže mu občas někdo na hřbet šlápne…

Hrozba z Brazílie

V Guinessově knize rekordů a kuriozit najdete uvedeného jako nejjedovatějšího pavouka světa brazilského pavouka z čeledi Phoneutria. A rozhodně jde také o pavouka, který má na svědomí nejvíc lidských životů. Jeho jed má výjimečnou sílu i přes malé množství, které pavouk unese. Stačí jen 0,006 miligramů jeho jedu, aby mu podlehla myš.

Pro člověka představuje nebezpečí především proto, že s ním sdílí stejný životní prostor. Tito pavouci se rádi během dne ukrývají v lidmi obydlených prostorách – není výjimečné, že vlezou do boty nebo do postele. Jejich má jednu zvláštní vlastnost: kromě toho, že zabíjí, způsobuje mužům několik hodin trvající erekci, která může vést až k impotenci…

Jednu kousnutí zabije půlku myší Praze

Titulem „had s nejsilnějším jeden na světě“ se může pochlubit australský taipan. Jediné jeho kousnutí má takovou sílu, že by to stačilo na zabití asi stovky dospělých mužů nebo čtvrt milionu myší. Kdybychom ho srovnali s jedem výše popsané kobry královské, tak gram jedu taipana je 400krát jedovatější než gram jedu kobry.

Člověka taipaní jed zabije do 45 minut, pokud mu není okamžitě podán protijed. Ještěže je taipan velice bojácné zvíře, které se lidem vyhýbá, jak jen to je možné. A protože Austrálie je dnes velmi hustě osídlená, je protijed vždy po ruce – a proto v moderních dějinách ještě taipan nikoho nezabil…

Jed pralesničky

Je jednou z absurdních hříček přírody, že vůbec nejjedovatějším zvířetem na celé Zemi je krásná malá žabička. Jihoamerická pralesnička měří asi 5 centimetrů a je krásně barevná. V jejím tělíčku je však tolik jedu, že by zabil 10 lidí nebi 20 000 myší. Kapička o velikosti ouška jehly by zabila dospělého člověka, a to téměř okamžitě.

Středoameričtí Indiáni říkají pralesničkám „šípové žáby“ – právě z jejich těl totiž původní obyvatelé Nového světa vyrábějí jed, který nanášejí na hroty šípů nebo šipek do foukaček. Nebezpečné na pralesničkách je především to, že jed mají v kůži – a neváhají ho vypustit, jakmile se cítí ohrožené.

Fugu

O rybě fugu jste už určitě slyšeli. Její maso je v Japonsku (a také v Koreji, tam ale pod jménem bok-uh) vyhlášenou pochoutkou – ale současně dobrotou smrtelně nebezpečnou. Jen není v mase ryby, ale v kůži a také v některých orgánech. Pokud kuchař udělá sebemenší chybičku, dostane se i do masa. Právě proto je fugu tak vyhlášenou pochoutkou – každé jídlo může být tím posledním.

Jed fugu způsobuje ochromení, které začíná na hlavě: nejprve člověku ztěžkne jazyk, pak přestane ovládat svaly odpovědné za dýchání. Smrt přichází do 24 hodin, nejčastěji kvůli zadušení. A pozor, pokud by vás lákalo fugu ochutnat: neexistuje žádný účinný protijed… Každoročně na otravu rybou fugu umírá v Japonsku šest lidí – už v 80. Letech tedy vznikl zákon, který přikazuje, aby kuchaři připravovali tuto dobrotu, měli speciální licenci.