Tenčící se led postihuje čtvrtinu západní Antarktidy

Antarktida praská Zdroj: pixabay.com

Dlouhodobá měření ukazují ubývání ledové pokrývky v Antarktidě. Jak dramatická je aktuální situace?

Antarktida taje

Téměř čtvrtinu ledové pokrývky západní Antarktidy postihuje ztenčení ledu, kvůli kterému jsou ledovce nestabilní. Na některých místech se vrstva ledu ztenčila až o 122 metrů, uvedli vědci z britské Univerzity v Leedsu, kteří oblast západní Antarktidy zkoumají. Informoval o tom zpravodajský server CNN.

Postižené ledovce jsou nestabilní, protože kvůli tání a odlamování velkých ledových ker se jejich objem zmenšuje rychleji, než je možné doplňovat sněžením. Od roku 1992 se toto ztenčování rozšířilo na 24 procent západní Antarktidy.

Největší ledovcové plochy v oblasti – ledovce Pine Island a Thwaites – ztrácejí led pětkrát rychleji než v době, kdy vědecké měření úbytku ledu začalo.

Tým vědců z britského Střediska pro polární pozorování a modelování (CPOM), které na Univerzitě v Leedsu sídlí, využil 25 let satelitního sledování a klimatických modelů, aby vytvořil přehled vývoje sněhové a ledové pokrývky v této oblasti.

Desítky let měření – a co z toho?

Jejich měření rozlišuje mezi krátkodobými změnami způsobenými klimatickými vzorci a dlouhodobými trendy. "V částech Antarktidy se ledová pokrývka ztenčila o výjimečné množství. Proto jsme chtěli stanovit, jaký úbytek lze připsat na vrub změnám klimatu, a kolik je způsobeno počasím," řekl hlavní vedoucí studie a ředitel CPOM Andy Shepherd.

Ubývání ledu vede ke zvyšování hladin moří a oceánů po celé zeměkouli, dodal. "Celkově ztráta ledu z východní a západní Antarktidy přispěla od roku 1992 ke globálnímu zvýšení hladiny moří o 4,6 milimetru," uvedl Shepherd.

Marcus Engdahl z Evropské kosmické agentury (ESA), který se na studii podílel, zdůraznil význam satelitních misí pro studium naší planety. "Polární oblasti jsou nehostinným prostředím a je krajně nesnadné se tam dostat pozemní cestou," uvedl v prohlášení. "Kvůli tomu je pohled z vesmíru nezbytným nástrojem pro sledování dopadů klimatických změn," dodal.

Celá studie se objevila v odborném časopise Geophysical Research Letters a navazuje na předchozí výzkum, který poukazoval na úlohu vody v oceánu ohřáté sluncem při odtávání šelfových ledovců v Antarktidě.

Severozápadní část Rossova šelfového ledovce, který je největším šelfovým ledovcem Antarktidy a jehož celková plocha odpovídá zhruba rozloze Francie, taje kvůli ohřívání oceánské vody sluncem desetkrát rychleji, než je celkový průměr, uvedli vědci z Cambridgeské univerzity.

"Všeobecně se předpokládá, že stabilita šelfových ledovců je spojená s jejich vystavením teplé vodě v hloubi oceánů. Ale zjistili jsme, že při tání šelfových ledovců hraje klíčovou roli také sluncem ohřátá voda u hladiny oceánů," uvedl vedoucí této studie Craig Stewart z novozélandského Národního ústavu pro výzkum vody a atmosféry.

Západní Antarktida je označení pro část Antarktidy ležící na západní polokouli. Od větší východní Antarktidy ji odděluje Transantarktické pohoří.

Text: ČTK