Příroda
21. března 2024 07:05

Co se teď bude dít se sopkou na Islandu? Exkluzivní rozhovor s předním českým vulkanologem

Sopka na Islandu se znovu probudila

Už po čtvrté v poměrně krátké době vybuchla sopka na seizmicky aktivním poloostrově Reykjanes na jihozápadě Islandu. Láva se pohybuje rychlostí 1000 metrů za hodinu a ohrožuje nejen přístavní město Grindavík, ale také geotermální elektrárnu a hlavní přívod pitné vody do celé oblasti.

Láva tryská na povrch z téměř čtyři kilometry dlouhé trhliny v množství 200 m3 za sekundu, a i když se intenzita erupce a další vývoj na seizmicky a hlavně vulkanicky velmi aktivním poloostrově odhadují jen obtížně, podle předního českého vulkanologa Petra Brože z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR je nepochybné, že v minulosti podobné erupce ovlivnily nejen Island, ale celou Evropu.

10 Zobrazit galerii

Přečtěte si také: Island očekává výbuch obávané sopky. Zemí otřásla zemětřesení, láva teče pod městem

Jaký typ sopky o sobě na jihozápadě Islandu dává už několik měsíců vědět? Proč zde láva proudí z několik kilometrů dlouhé trhliny?

Odborně se tomuto typu sopečné erupce říká výlev z trhliny, anglicky fissure eruption, a jak název napovídá, je pro tento druh sopečné činnosti typické, že se otevře několik stovek metrů až pár kilometrů dlouhá trhlina, ze které se na povrch dere magma. Vystupující magma dává vzniku lávových fontán, které vystřikují roztavené horniny desítky, ale občas i stovky metrů vysoko. Po dopadu zpět na povrch pak vznikají rozsáhlé lávové proudy, které se roztékají po okolí a pohřbívají či ničí vše, co během cesty potkají.

Jaký může být další vývoj? Může erupce ohrozit další místa?

U třech předchozích erupcí, ke kterým poblíž islandského města Grindavík došlo, jsme mohli vidět, že sopečné erupce netrvaly nijak dlouho. Po pár desítkách hodin se zpravidla situace zklidnila a magma přestalo vytékat na povrch. Dramatický pokles v množství magmatu, které momentálně z trhliny na povrch vytéká, dává tušit, že by podobný průběh mohl nastat i tentokrát.

Nicméně když se podíváme na průběh erupce u sopky Fagradalsfjall, která soptila v roce 2021 nedaleko od současného místa erupce, může dojít i ke vzniku sopečného kužele. A to tehdy, když se magma k povrchu dostává po delší čas. Nikoliv ale v délce několik kilometrů dlouhé trhliny, ale jen v jednom místě. Těžko ale nyní předvídat, jestli se u Grindavíku dočkáme podobného průběhu jako během erupce v roce 2021.

Mgr. Petr Brož, Ph.D. je český geolog, který se věnuje výzkumu sopečné činnosti nejen na Zemi, ale napříč celou sluneční soustavo, jeho specializací jsou projevy sopečné činnosti na povrchu Marsu. Působí v Geofyzikálním ústavu Akademie věd ČR, v roce 2023 byl přizván do pracovní skupiny Evropské kosmické agentury (ESA), která hodnotí a doporučuje nové vesmírné mise.

Co se stane, pokud láva dosáhne moře?

S poklesem množství magmatu, které se dostává na povrch, je spojeno i to, jestli se nakonec láva dokáže dostat až k moři nebo ne. Jakmile totiž přestane být lávový proud živen velkým množstvím nové lávy, obvykle výrazně ztrácí svou schopnost se rychle pohybovat i překonávat rozsáhlé oblasti.

Kdyby se ale láva nakonec k moři dostala, pro místní to bude znamenat další komplikace. Při kontaktu lávy s mořskou vodou totiž vzniká koktejl jedovatých plynů, a pokud by měl někdo takovou smůlu, že by se ocitl v blízkosti vzniklého oblaka, mohl by na to doplatit zdravím. Dá se proto očekávat, že pokud se láva do moře začne vlévat, Islanďané danou oblast pro veřejnost uzavřou. Zvětšování Islandu by pak bylo možné sledovat jen z bezpečné vzdálenosti.

Je Island jediným místem, které by mělo z hlediska sopečné činnosti Evropany zajímat? Kde vidíte další hrozby?

V Evropě máme samozřejmě více aktivních sopek, než jsou jen ty islandské. Stačí se podívat na Sicílii, kde se nachází majestátní Etna, zamířit k Neapoli podívat se na Vesuv nebo na Flegrejská pole, nebo se vydat na ostrov Santorini. Tam všude můžeme najít aktivní sopky, které by mohly Evropany – minimálně ty, co bydlí v nejbližším okolí – potrápit.

Mohlo by vás také zajímat: Sopka na Islandu nic není, časovaná bomba tiká jinde. Erupce může zničit Zemi, varuje expert

Jak si z hlediska nebezpečnosti stojí Island?

Z historie je vidět, že pro Evropu představují největší nebezpečí právě sopky na Islandu. Je to proto, že se k životu probouzí docela často a vlivem převládajícího větrného proudění zpravidla skončí sopečný prach, popel a plyny, které do atmosféry vyvrhnou, nad kontinentem. A tam pak dokáží způsobit poměrně dramatické následky. Jen si vzpomeňme na výbuch sopky Eyjafjallajökull v roce 2010, která paralyzovala leteckou dopravu, nebo na sopku Lakagigár, která v roce 1783 výrazně změnila klima na většině severní polokoule. To pak vedlo k hladovým bouřím a nepokojům ve velké části Evropy, které vyústily v zažehnutí Velké francouzské revoluce.

Zdroj: autorský text, Scientific American

Video, které jste mohli minout: Výbuch sopky na Islandu

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Návrhy pro vás

Populární filmy na Prima Zoom

Populární témata

Jak zhubnout Nejlepší filmy 2023 Nejlepší horory TV program Změna času Partie Počasí Kdy budou volby Mafia Auto – katalog 7 pádů Honzy Dědka Partička Svařené víno Tatarák podle Pohlreicha Filmy od Marvelu Aloe vera Pěstování lichořeřišnice Výpočet ascendentu Tvarohové knedlíky Nejlepší palačinky Švestkový koláč
O FTV Prima Management Volná místa Press Reklama Castingy a výzvy HbbTV Kontakty Podmínky užívání Zpracování osobních údajů Cookies Nápověda Vlastník FTV Prima spol. s r.o. Redakce Nastavení soukromí
App Store Google Play
© FTV Prima spol. s r.o.