1. října 2021 03:15

Záhada obřích kráterů na Sibiři byla konečně vyřešena

Nikdo neví, kolik kráterů na Sibiři vlastně existuje a kdy „vybuchne“ další. Vědci nicméně do nejnovějšího poslali dron a došli k pozoruhodnému závěru.

Vědci si zpočátku lámali hlavu nad tím, co je skutečnou příčinou vzniku podivných kráterů. Ty se od roku postupně objevovaly na poloostrově Jamal a také na sousedním Gydském poloostrově odděleném Obským zálivem, do nějž ústí sibiřský veletok Ob. Celkem jich bylo nalezeno sedmnáct, ani zdaleka však nemusí jít o všechny.

Vzhledem k tomu, že je celá oblast jedním obřím zásobníkem zemního plynu, vědci od počátku pracovali s hypotézou, že za vznikem kráterů stojí právě plyn. Nejde ale o zemní plyn, který zde Rusko intenzivně těží, nýbrž o metan.

„Nový kráter je skvěle zachovalý. Povrchová voda se v něm zatím nenahromadila, takže jsme mohli studovat čerstvý kráter bez známek degradace,“ informoval výzkumník Jevgenij Čuvilin z moskevského vědeckého a technologického institutu Skoltech.

Čuvilin se účastnil expedice, která kráter hluboký jako desetipatrová budova, zkoumala v srpnu 2020. Výsledky výzkumu tým zveřejnil v časopise Geosciences.

Vědcům se vůbec poprvé podařilo vyslat do kráteru označeného C17 dron. Ten pronikl 15 metrů hluboko a pořídil 3D snímky, díky nimž vědci došli k závěru, že za vznik kráteru může metan. Hlavním důkazem jsou typické podzemní dutiny, v nichž se metan hromadí. Jedinou neznámou zatím zůstává, zda výbušný plyn pochází z větších hloubek nebo z vrstev blíže k povrchu.

Důsledek globálního oteplování

Oblast Jamalsko-něnského okruhu, jehož je poloostrov součástí, je geologicky mimořádně mladá – její vznik se v podstatě datuje do poslední doby ledové před 10 000 lety. Je zde mnoho jezer ledovcového původu a povrch tvoří věčně zmrzlá půda, tedy permafrost. Ten dosud sloužil jako neprostupná izolační vrstva, jakási poklička, bránící plynům unikat na povrch.

V důsledku globálního oteplování, které v oblasti Arktidy probíhá dvakrát rychleji než jinde na Zemi, ale permafrost taje a uvolňuje plynům cestu. „Na vznik kráterů způsobených výbuchem plynů pochopitelně mají vliv klimatické změny,“ potvrdil Čuvilin. Permafrost je přitom ohromným přírodním rezervoárem metanu, který patří k nejdůležitějším skleníkovým plynům podílejícím se na oteplování planety.

Že je celá oblast v pohybu, potvrdili i vědci zkoumající kráter. Tým mohl pozorovat nějakých 5 % z ohromné plochy 327 000 km2 a zaznamenal na nich významné změny povrchu, k nimž došlo mezi roky 1984 a 2017. Jde o propady půdy, vznik nových jezer a zánik těch existujících a také silnou erozi říčních břehů.

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom

Posedlost sluncem

Dokumentární / Cestopisný / Historický / Kulturní a společenský