Roztomilé sýkorky jsou nemilosrdní zabijáci

Pokud bychom měli nějak charakterizovat sýkorky, určitě by nepadala slova jako bezcitný lovec, vrah či mrchožrout. Naopak, tito drobní pěvci, kteří jsou stále poměrně hojní (zejména sýkora koňadra a modřinka), nám zpestřují život i uprostřed měst a v zimě patří k pravidelným návštěvníkům většiny krmítek. Máme je rádi, jsou napohled hezcí a vyvolávají pozitivní emoce.

Zatímco u dravců je jasné, že se živí lovem, sýkorky mají image „krmítkových vegetariánů“ bez ohledu na to, že se po většinu roku jedná hlavně o hmyzožravce. Hlavní složkou potravy od jara do podzimu je celá plejáda hmyzu v různých stádiích vývoje, ale sýkora nepohrdne ani pavoukem a sem tam je k vidění také u nalezené mrtvoly. Důležitý je obsah bílkovin. A když jsme u toho, tak mozek je na snadno stravitelné bílkoviny velmi bohatý.

Podívejte se na video smrtícího útoku sýkorky na čečetku zimní. Pozor, video NENÍ VHODNÉ pro děti a citlivé povahy, obsahuje detailní záběry na rozklovanou hlavu a vyjedený mozek:

Stále se zvyšuje počet pozorování útoků sýkorek na ptáky, kde výsledkem úderů ostrého zobáku je roztříštěná lebka a vyjedený její obsah. Právě zvyšující se množství pozorování ukazuje, že nejde o náhodný exces, ale promyšlené jednání. A literární záznamy dokládají poměrně dlouhou historii tohoto chování, které zatím unikalo většinové pozornosti. Peter Mikula v článku Zombie sýkorky odkazuje na publikaci z pera H. Saunderse s názvem An illustrated manual of British Birds, jež vyšla v Londýně roku 1899.

V ní se o agresivním chování sýkor praví toto: "Sýkora koňadra napadá malé a slabé ptáky. Aby se dostala k mozku, tak jim pomocí silného zobáku rozsekne lebku. Je dokonce známo, že si podobným způsobem pochutnala i na netopýrovi.“ Fakta o sýkorčím lovu na netopýry potvrdili i vědci z Ústavu Maxe Plancka, kteří v roce 2009 sledovali útoky sýkor v maďarských jeskyních, jejichž výsledkem byly vyjedené mozky netopýrů hvízdavých (Pipistrellus pipistrellus). „Modřinky v létě jedí hmyz nebo pavoukovce, v zimě se poohlížejí po semenech a bobulích. Zimy v severovýchodním Maďarsku mohou být velmi kruté – včetně vysoké sněhové pokrývky. Jeskyně měla velký vstupní otvor skrz který se dovnitř dostávalo světlo. Sýkory jsou schopné letu v přítmí a netopýry lokalizovaly podle zvuků. Vědci pouštěli nahrávky stejných zvuků sýkorkám, které na ně reagovaly. Modřinky potřebovaly 15 minut od vstupu do jeskyně k tomu, aby ulovily netopýry. V některých případech je vynesly v zobáku z jeskyně ven a snědly na okolních stromech,“ píše se ve zprávě vědců z Max Planckova ústavu.

Drsné sýkorky

Byly zaznamenány i útoky na o mnoho většího strnada obecného. V případě netopýrů šlo o potravu, ale Peter Mikula zmiňuje i útoky končící rozklováním lebky za účelem získání hnízdní dutiny. Prostě „původního majitele“ bezohledně zabily. Mozek v těchto případech totiž zůstal nedotčen. Smrtelné útoky těchto drobných pěvců byly zaznamenány například v Polsku, Finsku, Maďarsku, ale i u nás.

Sýkorky se nestaly synonymem moudrosti jako sovy, přesto neustále dokazují, že rozhodně nepatří mezi hloupé ptáky. Celosvětově známým se stal trik, kterým se dostávaly k husté smetaně ukryté pod hliníkovými víčky lahví s mlékem, jež nechávali britští mlékaři přede dveřmi svých zákazníků. Jeden pták či několik jedinců náhodou proklovlo hliníkový uzávěr a ejhle, objevil se zajímavý zdroj bílkovin. Ostatní ptáci rychle tento trik odkoukali. Mlékaři tak měli ve 40. letech minulého století najednou o problém více a museli mléko donášet až do domu.

Takže až v zimě budete sypat slunečnicové semínko na krmítko a zaznamenáte nějaké hašteření, zaměřte svou pozornost na sýkorky. Třeba jste zrovna byli svědky dalšího brutálního útoku se smrtelnými následky.

Topi Pigula