Smutná záhada: modronozí ptáci na Galapágách se přestali množit

Terejové na útesu

Další živočišný druh vymírá – a my nevíme proč...

Biologové, kteří studovali jejich populaci, zjistili, že za posledních 20 let jejich počet poklesl o polovinu, za 40 let rovnou o dvě třetiny. A to jde ještě o ty nejoptimističtější odhady: na mnoha místech zbyla terejů třeba jen desetina dřívějšího stavu.

Úbytek v posledních 20 letech je nejen nesmírně rychlý, ale především nečekaný. „Až do roku 1997 pokrývala hnízda terejů modronohých každý metr místního pobřeží. A pak tam najednou nebyli…“ popisuje problém profesor David Anderson z Wake Forest University, který výzkum vedl. A popsal i příčinu: „Skoro nikde jsme nenašli mláďata – vypadá to, jako by se terejové prostě přestali rozmnožovat.“

Viník neznámý

Biologové to dávají do spojitosti se sardinkami. Proč? Za normálních okolností se terejové živí primárně těmito rybkami. Jenže výzkum ukázal, že nyní tvoří sardinky jen necelou polovinu terejího jídelníčku. Zatím nejpravděpodobnější hypotéza je založena na předpokladu, že v sardinkách je něco, co umožňuje terejům, aby měli mladé. A protože této látky teď mají méně, množit se nemohou.

Studie se nemohla věnovat zjišťování, zda opravdu sardinek kolem Galapág ubylo, podle svědectví místních však opravdu zdejší rybí populace trpí přílišným rybolovem. Vědci teď zkoumají, jestli je ještě možné tereje zachránit – bude to však zřejmě extrémně složité. Většina zbývajících ptáků je totiž už v „důchodovém věku“ – za pět let už bude podle Andersona pozdě. „Donutit k rozmnožování ptáky věkem odpovídající lidským osmdesátiletým staříkům k páření je nemožné…“ Je tedy třeba konat v podstatě okamžitě.

Galapágy patří k místům s velmi pozoruhodnými ekologickými podmínkami. Izolované od okolního světa fungují pro biology už od dob Charlese Darwina jako jedna veliká laboratoř, v níž se dají studovat populace nejrůznějších tvorů.