Tragédie v Černobylu: 26 let poté se ptáci naučili žít v radioaktivitě

Vrána v Černobylu

Jak vypadají zvířata, která dokáží žít v radiací zamořeném Černobylu? Mění se jejich schopnosti i podoba!

V sobotu 26. dubna uplynulo 26. let od exploze v jaderné elektrárně Černobyl. Tato obrovská tragédie zcela změnila pohled, jakým se lidé dívají na jadernou energii, ale také se stala jednou z příčin pádu komunistických režimů. Především ale zamořila radioaktivitou rozlehlé území Ukrajiny.

Celá oblast se stala jednou velkou laboratoří, kde přírodovědci zkoumají následky radioaktivity na volně žijící tvory. Že jsou a jak jsou velké, se ví, ale okolí Černobylu umožňuje vidět i dlouhodobé následky.

Jak ničí radioaktivita život?

Cest, jak radioaktivnita zabíjí, je celá řada. Autoři studie zveřejněné v časopise Functional Ecology se však věnují pouze jedné z nich - ionizaci. Jejím vlivem dochází v těle živočichů k radiolýze vody a vznikají tak velmi reaktivní volné radikály. Tyto reaktivní látky pak napadají organické molekuly biologicky důležitých látek a chemicky je pozměňují. Tělo na to reaguje vytvářením antioxidantů – ale když to nestačí, dochází v organismu k poškození genetického materiálu, jehož důsledkem bývá i smrt.

Tohle potvrdily všechny dosavadní výzkumy v Černobylu, nejnovější studie španělských biochemiků ale ukázala, že zde dochází i k něčemu úplně novému. Ismael Galván, který studii vedl, zkoumal 152 ptáků, kteří žijí v „nebezpečné zóně“ – oblasti 30 kilometrů kolem epicentra výbuchu.

Růžoví mutanti

Následky radiace v Černobylu jsou mnohem rozsáhlejší. Jiná studie například dokázala, že mozky ptáků v Černobylu jsou až o 5 procent menší než mozky stejných ptáků žijících v normálním prostředí. Z peří i krve odchycených (a pak do přírody navrácených) ptáků zjišťovali, k jakým změnám pod vlivem radiace dochází. Není jich málo: ukázalo se, že se ptáci dokázali se zvýšenou úrovní radiace vypořádat – tím, že jsou proti ní odolnější. V jejich tělech se našlo výrazně více antioxidantů a také byla výrazně odolnější vůči dalším projevům radiace. Negativním důsledkem je častější poškození DNA, ale zdá se, že to pro ptáky nemívá fatální důsledky.

Velmi zajímavým vedlejším účinkem je změna barvy. Protože ptačí bere energii pro výrobu antioxidantů ze stejného zdroje jako energii pro barviva, zvolí si v případě nouze to důležitější. Což je samozřejmě ochrana před radioaktivitou. Výzkum ukázal, že nejrozšířenější ptáci v oblasti, což jsou sýkory koňadry a vlaštovka obecná, začínají mít výrazně růžovější peří než mimo Černobyl.

Že si organismy jsou schopné vytvářet větší odolnost proti radiaci, už dříve prokázaly laboratorní pokusy. Tento výzkum je však úplně prvním důkazem, že se to děje také ve volné přírodě…