Rozeznáte Aloe vera od jiných aloí? S léčivou rostlinou je to složitější, než se zdá

Obsahuje Aloe vera - právě takovou zprávu můžete číst na mnohých kosmetických výrobcích, kterým právě přítomnost obsahových látek z této rostliny zvyšuje image. Většinou ale jde o vskutku nepatrné množství. O léčivých účincích Aloe vera se zmiňuje nejen dávná egyptská medicína, ale i čínská či indická. A momentálně vede své vítězné tažení i Českem.

Poznáte Aloe vera?

„Rostliny zpravidla bez kmínku, listy v růžici jsou vzpřímené, je jich asi 20 a jsou 40–60 x 6,7 cm velké (délka x šířka, pozn. autora), uniformně šedozelené. Tuhé okrajové zuby jsou až 2 mm velké a mají rozestup 10–20 mm. Tělní šťávy jsou žluté,“ píše Roman Štarha v knize Aloe, v níž popisuje v podstatě všechny známé druhy. Ono slovo „v podstatě“ je podstatné. Kniha vyšla v roce 2013 a mezitím byly objeveny další druhy aloí.

V roce 2018 byl objeven další. V Somálsku rostoucí druh Aloe sanguinalis objevila botanička z Utah State University Mary Barkworth spolu s kolegy z několika dalších vědeckých ústavů. Oblast zvaná „Somaliland“ je známá svojí nestabilitou, a tak není divu, že přesto, že se místně očekávají zajímavé nálezy, se sem vědecké expedice moc nehrnou. Vzhledem k datu objevu je jasné, že ve Štarhově knize tento druh chybí.

Nefér test

„Prosím vás, je tohle Aloe vera?“ Otázka v květinářství v Ústí nad Labem nebyla úplně fér. Tazatel věděl, že se jedná o Aloe arborescens. Barva listů i velikost je podobná, liší se v drobnostech, které jsou pro laika vlastně nepodstatné. Důležité je, že se jedná o snadno pěstovatelný druh, který se navíc snadno množí. A v Jižní Africe ho dokonce používají do živých plotů.

Pro pěstitele, kteří mají svou sbírku čistých druhů a hybridů přesně popsanou, jde ale o rozdíl zásadní - Aloe arborescens totiž nemá tak vysoký obsah farmakologicky účinných látek. Ne všechno, co se jako Aloe vera nabízí, tedy Aloe vera je. Aloí bylo do této chvíle rozpoznáno okolo 600 druhů. Některé jsou jasně rozeznatelné, jiné se ale různí v naprostých detailech a mimo dobu květu se od svých blízkých příbuzných v podstatě nedají odlišit okem.

Menší problémy s Aloe vera

Ačkoliv je Aloe vera obecně uznávaná jako léčivá rostlina, chvíli byla paradoxně podezřívána z rakovinotvorných účinků: „V roce 2016 panel expertů Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC) zařadil extrakt z celých listů aloe do kategorie možných karcinogenů pro člověka (skupina 2B). Pokusy na zvířatech totiž varují před karcinogenitou extraktu z celých listů aloe a studie na buněčných kulturách s látkou zvanou emodin, kterou aloe obsahuje, prokázala její genotoxicitu, tedy schopnost poškozovat dědičnou informaci… Odborníci dospěli k závěru, že vzhledem ke genotoxicitě (schopnosti poškodit DNA) těchto látek není možné stanovit bezpečný denní příjem pro člověka,“ píše Miroslav Šuta na webu Českého rozhlasu.

Aloe vera je nicméně po zásluze vynášená do nebes a není divu, že jsou její hojivé účinky na poraněnou kůži, od odřenin po popáleniny, lidovými léčiteli i „samoléčiteli“ vřele doporučovány. Jen se to s ní nesmí přehnat a je potřeba hlídat, že opravdu máte tu správnou aloi.

Kanárské i Kapverdské ostrovy, karibský ostrov Barbados a dnes i široká plejáda amerických, afrických i asijských plantáží dodávají pro kosmetický průmysl stovky tun aloí, kterým je navzdory tomu, že nemají stejně léčivé účinky jako Aloe vera, dělána reklama takřka zázračných rostlin. Myslete na to, až budete číst na výrobku, že „obsahuje výtažek z aloe“.