První krůčky malé pandy kamerou BBC

Mládě pandy

Panda velká se stala symbolem ochrany přírody oprávněně. Je ale taky ukázkou, že když se chce, všechno jde.

Panda velká je savec nyní řazený do čeledi medvědovitých, který pochází z centrální Číny. Panda velká žije v hornatých oblastech, jako je Sečuán a Tibet. Od druhé poloviny 20. století se stala národním symbolem Číny a je zobrazována na čínských zlatých mincích.

Čínský název je složeninou slov „medvěd-kočka“. Západní ekvivalent panda pochází od její vzdálené příbuzné pandy červené, jde o francouzskou adaptaci nepálského slova „požírač bambusu“. Dokud se o této příbuznosti nevědělo (panda červená byla objevena v roce 1901), byla panda velká známá jako medvěd černobílý. Díky nejasné taxonomii získala v jednotlivých jazycích řadu ekvivalentních vědeckých pojmenování, v latině například Ailuropus melanoleucus, v češtině ještě panda černobílá a medvěd bambusový.

Léky z krve pand: Zachrání lidstvo?

Po mnoho desetiletí byla přesná vědecká klasifikace pandy předmětem debat, protože jak panda velká, tak panda červená sdílejí vlastnosti medvědů i mývalů. Nicméně genetické testy odhalily, že panda velká je vskutku medvěd a patří do čeledi medvědovití. Jí nejblíže příbuzný medvěd je medvěd brýlatý z Jižní Ameriky.

Bez bambusů to nejde

Panda velká žije téměř nepřetržitě uvnitř bambusových houštin. Přestože se řadí mezi šelmy, je její potrava převážně rostlinná. Její trávicí ústrojí má sice stavbu obvyklou spíše pro masožravce, unikátní bakteriální mikroflóra ve střevech jí však umožňuje bez problémů tuto těžkou potravu strávit. Po odborné stránce je všežravcem, neboť je známo, že se příležitostně živí vejci a spolu s bambusem konzumuje také nějaký hmyz. Jsou to pro ni nezbytné zdroje bílkovin. Při žvýkání se jí třesou uši.

Její tlapa je velmi neobvyklá – s „palcem“ a pěti prsty. "Palec" je ve skutečnosti modifikovaná kost zápěstí. Stephen Jay Gould o této skutečnosti napsal pojednání – jeho název Palec pandy (The Panda's Thumb) pak použil i jako název své knihy.

Dospělá panda váží 75-160 kg, je dlouhá 1,6-1,9 m. Ocas pandy je krátký, jen 12-13 cm dlouhý. Panda velká patří k ohroženým druhům, nebezpečí se zvyšuje s postupujícím narušováním jejích přirozených lokalit a velmi slabou porodností ať už v zajetí, nebo v přírodě. Samice je březí 97–181 dní a rodí jen jedno nebo dvě malá, slepá a holá mláďata. Z dvojčat zpravidla přežije jen jediné mládě. Podle Mezinárodní unie pro ochranu přírody v přírodě žije nejméně 2500 jedinců. V zoo se dožívají až 30 let. Panda velká je symbolem Světového fondu na ochranu přírody.

Západ se poprvé seznámil s pandou velkou v roce 1869 díky cestovnímu deníku francouzského misionáře Armanda Davida (1826–1900). Veřejnost si pandu velmi oblíbila, přinejmenším díky tomu, že je na první pohled roztomilá a podobá se živému plyšovému medvídku. Fakt, že je obvykle zobrazována jak pokojně žvýká bambus, také přispívá jejímu obrazu nevinnosti.

Zapůjčování pand velkých americkým a japonským zoo tvořilo důležitou část diplomacie Čínské lidové republiky v 70. letech 20. století a znamenalo první kulturní výměny mezi ní a Západem.

Od roku 1984 pandy přestaly být používány pro diplomatické účely. Namísto toho začala Čína nabízet zapůjčení pandy ostatním národům na 10 let. Obvyklou podmínkou půjčky je cena 1 000 000 $ za rok a také ustanovení, že jakékoliv mládě narozené v době půjčky patří Čínské lidové republice.

Co vypovídá zvířecí homosexualita o lidech. Víte, kolik zvířat je gay?

V roce 1998 soudní proces vedený WWF podnítil požadavek amerického ministerstva ochrany přírody (U.S. Fish and Wildlife Service), aby americké zoo hledaly takové cesty k dovozu pand, které zajistí přesměrování alespoň poloviny částky požadované Čínou do ochrany jejich přirozeného prostředí. Ministerstvo hodlá povolovat jen dovozy pand, které tuto podmínku splní.

Mezi rezervace s významnou populací pandy velké patří například přírodní rezervace Wolong na západě provincie Sečuan.

(Wikipedia.cz)