Přivázat a pak bezbrannou oběť sežrat. Tak to dělají pavouci, kteří neumějí tkát sítě

Vědci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni spolu se zahraničními kolegy popsali a zdokumentovali ojedinělý způsob lovu, který používají pavouci skálovky. Používají lepivá vlákna, ale na rozdíl od jiných pavouků neumějí tvořit sítě. Svou kořist tak rychle obíhají a přitom ji omotávají. Výsledky výzkumu byly publikovány v prestižním časopise Journal of Experimental Biology. Badatelé na to upozornili v dnešní tiskové zprávě.

Pavouci zpravidla používají k lovu lapací sítě ukotvené v prostředí. K ukotvení slouží lepivá vlákna, produkovaná žlázami, kterým se říká piriformní. "Skálovky mají těchto žláz výrazně méně než ostatní pavouci, zato jsou u nich nápadně zvětšené," uvedl člen mezinárodního týmu zoologů Milan Řezáč z ruzyňského ústavu.

Tým proto začal zkoumat, k čemu skálovky produkovaná vlákna využívají. Ke sledování skálovek použil vysokorychlostní kamery. "Skálovky aktivně pronásledují kořist a házejí na ni lepivá vlákna. Nezřídka se dokonce odvažují pouštět se do zápasů s predátory ze skupiny pavouků či hmyzu většími než ony samy. V takových potyčkách je pro ně klíčové pomocí lepivých vláken přemoci nepřítele co nejdříve," uvedl Řezáč.

Celý útok je tak rychlý, že pouhým okem nelze zjistit, co se při něm děje. Až zpomalené záběry ukázaly, že skálovka nejprve připevní vlákna s rychle schnoucím lepem k podkladu a poté začne kořist s vlákny rychle obíhat. Vlákna používaná skálovkami jsou velice pevná a pružná a lep, který je obaluje, vydrží třecí sílu více než 750krát větší než syntetická lepidla.

Takto specializovaná vlákna mají ale tu nevýhodu, že neumožňují stavět sítě. Popsaný způsob lovu je tak pro tyto pavouky jediný možný.

Skálovky jsou poměrně časté i v české přírodě. Tento název zahrnuje celou řadu druhů, v Česku žijí zástupci několika desítek z nich.

ČTK