Kobra vás může trvale oslepit. Podívejte se, jak nebezpečně plive jed
Zvířecí výzbroj S1 (5) – Plivnutí kobry
Není nijak závratnou novinkou, že kousnutí kobry může člověka usmrtit. Jistá skupina kober může nicméně nadělat pořádné škody i na vzdálenost čtyř metrů.
Takzvané plivající kobry najdeme v Asii a Africe. Na první pohled je od jiných kober nerozeznáme, používají rozšířené kápě, aby zastrašily protivníka, loví malé živočichy a požírají ptačí vejce a jejich kousnutí skýtá nepříjemný jed. Liší se hlavně ve způsobu, jak ústí jejich jedové žlázy. U většiny kober ústí téměř u špičky zubů. Vývody plivajících kober ústí vpředu nad špičkou zubu a jsou trochu zúženy. Když svou jedovou žlázu stlačí, vystříkne jed až přes dva metry. Nejdelší naměřený „zásah“ činil skoro čtyři metry.
Kobra plivající jed Zdroj: Getty Images
Kobra obojková Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Kobra obojková se musí vztyčit, aby vyplivla jed Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
V případě nouze umí kobra obojková předstírat smrt Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Kobra obojková Zdroj: Getty Images
Kobra černokrká Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Kobra jávská Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Čtěte také: Muž spáchal vraždu hadem. Rozdrážděnou kobru hodil na spící manželku, dostal doživotí
Plivanec do očí
Jed plivajících kober se rozpráší nejen přirozeným rozstříknutím. Kobra při tomto útoku cíleně pohne hlavou tak, aby mohla proud jedu zaměřit. Míří přitom na oči a málokdy se stává, že by minula, jak uvidíte v pořadu Zvířecí výzbroj na Prima ZOOM. Sliznice jed rychle vstřebají a následky na sebe nenechají dlouho čekat. Plivání jedu přitom had používá pouze k obraně, při lovu jej používá pouze výjimečně, předně se pliváním brání před predátory. Malé hlodavce zásah zabije, případně paralyzuje a dezorientuje, nám ostatním a větším predátorům způsobí palčivou bolest a trvalou slepotu.
Pokud se ale začne okamžitě léčit, odezní slepota po několika dnech. U alergiků nicméně hrozí smrtelné následky. Otázku, zda kobra opravdu vnímá u různých živočichů oči, které může zaměřit, si položila Katja Tzschätzsch z Bonnské univerzity. Pracovala s několika plivajícími kobrami a provokovala je vlastní tváří – chráněnou bezpečnostním štítem – a fotografií obličeje.
„Kobry skutečně reagují na pohybující se tváře, pohyby rukou nevyvolaly reakci žádného z hadů,“ zjistila Tzschätzsch Ze šesti testovaných kober přitom pouze dvě reagovaly na fotografii. Kobry tedy umí zaregistrovat obličej predátora a přesně určit, která jeho část je určena k vidění. Při zásahu očí plivající kobrou se každopádně doporučuje obličej okamžitě vymýt a vyhledat lékařskou pomoc. Do skupiny těchto hadů patří například kobra černokrká, kobra jávská či kobra obojková.
Zdroje: National Geographic/National History Museum