Největší africký had sežere i obří kořist. Podívejte se, jak se lidem dobývá do domu

Krajta písmenková (Python sebae) má vlhké prostředí ráda zhruba stejně jako většina hadů, a pokud může, s chutí vyhledává vodní zdroje. To ale neznamená, že ji nenajdeme i v jiných biotopech. Vyskytuje se mimo jiné v lesích či pouštích. Zatímco starší a zkušenější krajty se v období sucha raději skrývají a na svou kořist vyčkávají, mladší jedinci jsou aktivnější a mohou se vydat na lov.

Krajta se dobývá do domu

Velikost krajty písmenkové může přesáhnout i 6 metrů, a tak není divu, že si ráda pochutná i na obří kořisti o velikosti antilopy. Jak ale můžete vidět i na přiloženém videu, pochutná si i na čemkoliv menším, například na králíkovi. Krajtě při lovu velmi pomáhají tepločivné jamky, které má na hlavě kolem retních štítků. Díky nim detekuje kořist i v úplné tmě a jakmile je potrava dost blízko, krajta rychle vyrazí, do zvířete se zakousne a obtočí ho svým tělem. Kořist umírá zpravidla velmi rychle, nikoliv však na udušení, ale spíše na srdeční zástavu. Po pozření kořisti následuje trávení, které může v případě krajty trvat několik týdnů. Vše záleží na vnějších teplotách a samozřejmě i na velikosti samotné potravy.

Ačkoli jsou krajty písmenkové smrtící a při obmotání silným tělem má kořist malou šanci na vysmeknutí, neznamená to, že jde o zdatné bojovníky. Není výjimkou, že se s krajtou dostanou do střetu i jiní predátoři, jako jsou například hyeny. Ty si mohou počíhat na úspěšný lov krajty a poté jí úlovek odcizit. Pro krajtu taková krádež naštěstí není nijak zásadní, neboť má poměrně pomalý metabolismus a nemusí se nutně krmit každých několik dní. Bez jídla vydrží i několik měsíců. A jak můžete rovněž vidět ve videu, pokud se dostane k lidskému obydlí, docela vytrvale se snaží dostat za jeho zdi.

Zdroj: Animal Diversity / Florida Museum / Fascinating Africa